Last Hardrock Outsider

DEATHROW - Raging Steel

Když se na přelomu let 1985 a 1986 dali v Severním Porýní – Vestfálsku, konkrétně v Düsseldorfu, dohromady DEATHROW, thrashmetalová úderka založená na troskách heavymetalových SAMHAIN (neplést s americkou kapelou Glenna Danziga), šlo samozřejmě o jednu z řady událostí na značně rychle bující německé metalové scéně, která už tehdy přebírala na Starém kontinentě primární důležitost od povýšenecky (snad pouze ve vztahu k heavy metalu) působící Británie. A protože čtveřice mladíků vpadla na scénu silou orkánu a ještě ke všemu působila hodně sehraným dojmem, oplývající velmi dobrou instrumentální složkou, jejich úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Kapely si velmi záhy všimli u tehdy sice mladého, ovšem na poměry své doby velmi agilního, vydavatelství Noise Records. Kvartet tedy bez odkladů podepsal smlouvu na tři alba a hned tentýž rok vyšlo dravé debutové album „Raiders Of Doom“, které si získalo uznalé reference. Vydavatelství, které mělo své upřednostňované favority mezi jinými spolky, však nutilo mladý band znovu k dalšímu nahrávání a tak nezapomenutelná dvojka „Raging Steel“ vyšla už v průběhu roku následujícího.



Čtveřice složená z dvojice kytaristů Sven Fluge/ Thomas Priebe, bubeníka Markuse Hahna a vokalisty obsluhující baskytaru, který si říkal jednoduše Milo, do toho šla s veškerou vervou, a tak si deska vysloužila značné uznání, teutonsky hutný a neurvalý thrash metal se skutečně trefil do správné doby, protože právě v tom roce se zviditelnila řada dalších rychlých hřmotných formací hrajících podobný styl hudby, z nejznámějších vzpomenu např. SODOM. Album to však nebylo jen o tvrdosti a nasazení, ale obsahovalo ve svých drážkách i výbornou apokalyptickou atmosféru a zejména hrou obou kytaristů byly songy posunuty do mnohem panoramatičtějších sfér, čemuž dopomáhala i výtečná sóla, jež rejdila vzduchem jako tryskáče nalétávající nad okupovaným válečným územím. Tahle deska měla svou silnou stránku v oné nekompromisnosti a až děsivé obrazotvornosti. „Raging Steel“, začínající osudově znějícím intrem „The Dawn“, které přejde v strhující titulní výplach, skutečně působí jako soundtrack k válečné vřavě a ona bojovnost skladeb je násobena právě muzikantským vkladem. Svým způsobem je paradoxem, že DEATHROW, kteří v té době dovednostně převyšovali celou řadu jiných thrashových kapel v Německu, nakonec úplně zapadli a byli zapomenuti, zatímco jiní klopýtají ještě dnes, ale to už je téma spíše pro někoho jiného. Nejlepší okamžik alba má název „Dragon´s Blood“ a jde o skladbu, která kromě onoho zvukově-dějového tajfunu nabídne i melodičtější refrény.


S třetí deskou se kapela mírně přiklonila na stranu progrese a jejich „Deception Ignorated“ už budilo dojem díla, které ne každý docení, ale oproti tomu, co se hrálo v devadesátých letech, zas nešlo o žádný velký skok jinam, zkrátka chlapci se muzikantsky lepšili a chtěli zachytit určitý posun vlastních dovedností v metalové hudbě. Nicméně pak začali mít u Noise Records problémy a začali se kapel zbavovat, vše šlo (jak dobře víme) do kytek, protože mezi prvními propuštěnými byli i DEATHROW, kteří to zpočátku zkoušeli ještě s jedním albem u malé značky, ale nic převratného se v devadesátých letech u nich nestalo. Síla a motivace na pokračování nebyla, a tak tito Němci zůstávají jednou z mála lahůdek dané doby thrash metalu, která nikdy neměla potřebu svou krátkou kariéru jakkoliv v současnosti rozvíjet.


03.06.2016Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
08.04.2018 07:11

Ale že se tu začínaj objevovat pitomci, kteří mají potřebu svým prvním příspěvkem za každou cenu urážet a zesměšňovat, je neklamným důkazem návštěvnostního růstu stránek. Otázka je, zdali ten růst je dobře nebo špatně. Já na podobný typ jednání na tomhle webu nejsem zvyklej. Kdyby ho aspoň šlo vyzvat na trávník.:-)

 

Stray
08.04.2018 06:22

To byl nějakej fake.

 

Valič
08.04.2018 00:23

Stray: Takže jsem se s tím smolil vlastně zbytečně. :-(

Já sám sice na podobných thrash metalových vykopávkách pořád ještě dost ujíždím, ale skutečnost, že žiju na jedné planetě s člověkem, který považuje za svou nejoblíbenější kapelu Deathrow, mě celkem děsí. :-)

 

Stray
07.04.2018 23:39

Valič: Já ho prostě musel odmáznout, bohužel asi pár sekund před zveřejněním Tvého příspěvku, tyhle debily a provokatéry není třeba tolerovat, obušek a řezat.

 

Valič
07.04.2018 23:23

Deathrowlog: Nevím, odkud jste čerpal informace vy, pane kolego, ale já jsem při psaní svého komentáře vycházel z obsáhlého rozhovoru se dvěma zakládajícími členy kapely:

http://www.voicesfromthedarkside.de/Interviews/DEATHROW--6968.html?XTCsid=02e2ac5ef9b580b605a00c51ba24d741

Skupina sice vznikla už v roce 1984, nicméně tenkrát ještě pod názvem Samhain. První demokazetu Lord Of The Dead nahráli až v roce 1985 a jednalo se pouze o záznam ze zkušebny. Druhé, profesionálně nahrané demo Eternal Death vyšlo až o rok později.

V uvedeném rozhvoru Markus Hahn vysloveně uvádí: "In my opinion "Life Beyond" was a musical step back to the style of the first two LPs. That means that we used to play straight, powerful Thrash Metal once again...".

K rozpadu kapely se vyjadřuje následovně: "I don´t know exactly when we split up. We used to part ways with Noise, due to the fact that we had gotten too little support from them, furthermore they betrayed us. And exactly this happened to us again when we were operating under the sign of the WVR label. In the end we even sued them for having released the "Life Beyond" cover without our agreement. Finally we gave a fuck about the whole bullshit that was starting once again, we were exhausted and disappointed. In the end our split as a band was the music industry´s fault."

Já tam žádný větší rozpor s tím, co je uvedeno ve Strayově recenzi nebo v mém komentáři, opravdu nevidím.

 

stefanos10.06.2016 21:39

Za první album dám pazouru do ohně.

 

05.06.2016 20:01

Velmi dobre album nic ine sa mi od nich tak nepacilo 80%

 

Valič
03.06.2016 21:17

80% Nejedná se sice o nic převratného ani originálního, ale v rámci tehdejší německé scény patřili Deathrow určitě k těm lepším kapelám. Následující album Deception Ignored bývá sice hodně dobře hodnoceno fanoušky technického thrash metalu (také to je údajně jejich nejprodávanější deska), ale mě tahle poloha kapely už příliš neseděla. S odstupem času s ním nebyli moc spokojeni ani samotní členové Deathrow (tu změnu stylu měl tenkrát na svědomí nový kytarista Uwe Osterlehner) a na následující řadovce se chtěli vrátit spíš k přímočařejšímu pojetí metalu, ale výsledek bohužel příliš přesvědčivý nebyl a korunu tomu ještě nasadil krajně nepovedený obal (s těmi měli ostatně Deathrow problémy celou svou kariéru). Ještě bych zmínil, že první smlouvu kapele pomohl zajistit Mille Petrozza, kterému se jejich koncert líbil natolik, že demokazetu, kterou na něm dostal, pustil v Berlíně při nahrávání Endless Pain lidem z Noise Records a přesvědčil je o její kvalitě.