Last Hardrock Outsider

DAVID BOWIE - Vesmírná odysea (1966-1969) 1/12

V průběhu sedmdesátých let nebylo v Británii mezi slavnými hudebníky pilnější a zároveň stylově všestranější osobnosti než Davida Bowieho. Při zpětném pohledu na jeho rozsáhlou diskografii ještě dnes udivuje, v jakém tempu tenkrát sázel jeden znamenitý a pokud možno stylově inovativní drahokam do svého portfolia. Jeho ohromný vliv na pozdější evoluci celých subžánrů populární i rockové hudby je dnes nezpochybnitelný. Když jsem se před mnoha lety dočetl, že se jedná o jednoho z nejpozoruhodnějších umělců druhé poloviny dvacátého století, musel jsem dát tomuto názoru bez váhání za pravdu. Ano, David Bowie (narozený jako David Jones 8.ledna 1947 v Londýně) je i z mého pohledu jedním z nejvlivnějších umělců uplynulého půlstoletí. Zde je tedy dvanáctidílné pozastavení nad jeho obdivuhodnou kariérou, sepsané u příležitosti letošního vydání jeho dalšího (mimochodem velmi zdařilého) řadového alba - „The Next Day“, které se uskutečnilo již v březnu.

Začněme tedy od úplných začátků. Brixton, čtvrť britské metropole, oplývající specifickým uměleckým fluidem, byla pro mladého Davida zvláště v šedesátých letech školou života. Už od malička miloval jazz a ve svých třinácti se naučil na saxofon. Postupem doby se objevoval v řadě lokálních formací, zdokonalil se ve hře a dokonce začal i zpívat. Když se v polovině šedesátých let prosadili MONKEES, jejichž zpěvák se jmenoval rovněž Jones, změnil si své příjmení na Bowie, podle proslulého a velmi ostrého loveckého nože.



V roce 1966 kdy na špičce britské hitparády trůnili THE BEATLES, nabrala jeho hudební kariéra nový směr. Podepsal totiž smlouvu s manažerem Kennethem Pittem. K vlastním singlům z této etapy se však dnes již nehlásí - šlo o zamilované, uhlazené a dosti vyumělkované písničky ve středním proudu, jak sám dnes vzpomíná - do nějakého beatlesáckého rebelství tomu dost chybělo. Po neúspěchu svých ranných písní se na nějaký čas stáhl a chvíli se věnoval spíše divadlu, pantomimě, hodně maloval a dokonce vedl umělecké centrum v Beckenhamu, kam se dokonce i přestěhoval. V tomto squatersko galerijním prostředí plánoval svou budoucí uměleckou dráhu a rozhodl se stát mistrem stylizace, něčím co rocková scéna ještě nezažila. Na svou chvíli si však musel ještě pár let počkat.


První průlom přišel až v samotném závěru květinových šedesátých let, kdy se na sklonku roku 1969 v hitparádách uchytila skladba „Space Oddity“, jenž se poměrně radikálně odlišovala od všeho, co Bowie do té doby natočil, i od všeho, co bylo v té době k slyšení všude okolo. Píseň známá svou tesknou atmosférou poskytla mladému ambicióznímu muzikantovi možnost ochutnat první větší úspěch. Příběh o vesmírném dobrodružství, ztrátě komunikačních signálů a věčné samotě se prodral do první pětky britské hitparády zrovna v těch dnech, kdy Apollo 11 přistálo na Měsíci. Bylo v tom cosi nadpřirozeného, celkově atmosféra této písně působila jako zjevení. Britské publikum, toužící tou dobou po něčem novém, však nemohlo nezabrat. Song se tak velmi ideálně trefil do své doby, protože téma vesmírných putování a cest bylo právě tehdy velmi k věci, soudě tedy i podle jiných význačných kulturních děl (Kubrickův film „2001: Vesmírná Odysea“ ).



Role mimozemšťana, vesmírného dobrodruha nebo izolovaného člověka stojícího tak trochu mimo hlavní proud se brzy stala pro Bowieho naprosto fatální a mnohokrát ve své kariéře s k ní vracel. Coby pozdější propagátor nových trendů v hudbě a zručný stylista se cílevědomý David nezbláznil, a už vůbec se po úspěchu jedné písně nezasekl na překonané metě, zvláště když jeho koncerty té doby byly stále jen sporadicky navštěvované. Podle vesmírné skladby se ostatně nazvalo i celé album, jenž je považované za Davidův plnohodnotný debut a to navzdory několika ještě starším vydáním (řada singlů a jedno bezejmenné album z roku 1967). Album „Space Oddity“ opravdu není žádným převratným dílem, tak trochu rockovým, trochu folkovým, a trochu psychedelickým, zcela odpovídajícím době svého vzniku. S odstupem času je zřejmé, že nemůže konkurovat jeho následujícím albům. David se každopádně nespokojil s dosaženým výsledkem a hned záhy hledal nové vyjadřovací prostředky, ale o tom až za týden.


23.04.2013Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

 

 

TOPlist