Last Hardrock Outsider

DARON MALAKIAN AND SCARS ON BROADWAY - Dictator

Z mého pohledu SYSTEM OF A DOWN svou příležitost k velkému a definitivnímu albovému návratu již prošvihli. Zjevně není vůle k spolupráci od samotných muzikantů. Dnes je to třináct let od jejich poslední řadovky a kapela stále mlží, občasně sice vyjede na nějaké to koncertní turné, které odehraje profesionálně - všechna čest, ale ve výsledku si jinak každý člen hraje na vlastním písečku a užívá kalifornského sluníčka, zajištěn až do skonání svých dnů. Když však poslouchám nejnovější album Darona Malakiana a představuji si, jak by asi zněl nový materiál SOAD a jeho další spojení s Tankianem, mám za to, že to celé zamrzlo i po stránce hudební.

 

Asi se shodneme, když řeknu, že Daron Malakian měl jako zpívající kytarista vždy velký vliv na skladatelský proces SOAD, což se projevilo především na dvojici posledních řadovek „Mesmerize“„Hypnotize“ z roku 2005, kde se vydatněji zapojoval i do zpěvu a materiál opatřil jakousi rock´n´rollovou patinou, odlehčeností, ztřeštěnou atmosférou a navýšeným počtem punkových melodií, které mnohým možná přišly trochu infantilní, avšak ve své době fungovaly a zajistily americké kapele s arménskými kořeny několik dalších let obrovské popularity. Někdejší doba SOAD zkrátka přála a oni šanci bezezbytku využili.


 

Svůj styl komponování si však Daron zachoval i pro účely jeho dalšího projektu SCARS ON BROADWAY, který spatřil světlo světa krátce poté, co SOAD oznámili v roce 2008 přerušení činnosti. Dnes, tedy po deseti letech od bezejmenné debutové desky SCARS ON BROADWAY, jenž ve své době sklízela solidní recenze, přichází čas na albovou dvojku „Dictator“, ta však v podstatě opakuje osvědčené, bláznivé postupy a všechny ty urychleně nablblé melodie opentlené aurou blízkovýchodního folklóru, jaké se vždy nacházely ve skladbách prezentovaných právě Malakianem i v rámci SOAD.

 

Nenechte se mýlit, „Dictator“ není vůbec špatnou deskou, avšak nepřináší žádné nové impulsy a je definicí všeho, co právě crossoverové pojetí songwritingu tohoto hudebníka od nepaměti charakterizovalo. Dvojka tedy naprosto samozřejmě navazuje na debutovou desku SCARS ON BROADWAY i na dvě poslední řadovky SOAD a liší se od pojetí těch starších nahrávek vlastně jenom v dobře známých skutečnostech, jako je zdejší absence hlasu Serje Tankiana a v podstatě trochu méně natlakovaný zvuk.


 

Určitě se jedná o dobrou sadu skladeb, odhalující nepolevující potenciál nadaného kytaristy a hitmakera, ale dle mého ji docení zejména právě starší příznivci SOAD, kteří pamatují zlaté časy zpřed více než dekády, těch nových fans zas až tolik nepřibude, neboť doba se za desetiletku značně proměnila a „Dictator“ nepřináší žádné význačnější obohacení a nesnaží se přizpůsobovat žádné módní vlně ani současnému zvuku. Svým způsobem je to vlastně sympatické, prostě tady máte sadu dvanácti rozverných, post-punkově laděných popěvků, dostatečně chytlavých a pro Darona a jeho hlas naprosto typických, které alespoň na čas zaplaší špatnou náladu vyvolanou u příznivců SYSTEM OF A DOWN studiovým nicneděláním jejich idolů. Píše se rok 2018 a slavná americko-izraelsko-arménská čtyřka mlčí již třináctým rokem, tak co jiného může fanouškům alespoň z části suplovat jejich ikony? Druhá deska kytaristova projektu je částečně reakcí na politická a společenská dění v USA posledních několika let a částečně prostě bezstarostným rockovým dováděním, navíc stylizovaným do exotičtějšího koloritu Malakianovi skutečné domoviny.

 


09.08.2018Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Imothep
09.08.2018 13:03

Desku jsem neslysel a asi to ani nebudu zkouset, nakolik jsou mi SOAD od doby, kdy Malakian prevzal vicero vokálních partu ukradeni a poslední dve desky povazuju dokonce za odporne.
Nicmene pro nas je urcite potesitelne, ze v aktualni sestave Malakianova bandu figuruje za bicími nas Roman Lomtadze(OK, ne původem, ale v podstate většinu života prozil zatím v CR) - mj. King Size, Kamil Střihavka & Woo-Doo Band, Laura a její tygři, Čechomor, Gaia Mesiah, Arakain.

 

Vatutin
09.08.2018 10:02

jj souhlas .. 50% - 60% ... vlastně to není špatná deska, živelné písničky, podobné system ... bohužel právě na ní je vidět, jak to oba pánové posrali ... a opravdu dnes již nikdo o nové system naprosto nestojí a tak je tato deska jen takovou jednohubkou, které jsem několikrát v pohodě vyposlechl ... ani flac si neuložil o koupi originálu ani nemluvě ...