Last Hardrock Outsider

DARKTHRONE - Arctic Thunder

A v tichu severské tundry opět nastal čas na rozdělávání nenasytných vater a s tím související vyvolávání magických okamžiků metalového dávnověku. Stejně jako tomu bylo u předchozí hodně povedené desky „The Underground Resistence“ (2013), i novinka „Arctic Thunder“ má v sobě kouzlo starých časů, nezkaženosti, hladu po neznámém a zapovězeném a taktéž břitkost díla zhotoveného zkrátka na základě primární potřeby. Na norských stálicích z DARKTHRONE oceňuji, kterak dokáží se svými songy zůstat přirození, opravdový a nenadbíhají posluchači všemožnými berličkami a detaily, které by jim třeba možná zajistily větší publicitu, ale o tu jim vlastně vůbec nejde. Majitel pravděpodobně nejrozsáhlejší sbírky metalových vinylů v Norsku, Fenriz, se svým kumpánem říkajícím si již čtvrtstoletí Nocturno Culto, letos znovu vydatně zatápí pod kotlem a jejich snažení vyúsťuje v podstatě ve zdařilou osmiskladbovou sadu oslavující ducha prvé poloviny metalových osmdesátých let, prostřednictvím výraziva hodně se blížícího tvorbě HELLHAMMER a ranných nahrávek CELTIC FROST


Vsuvka: A když jsme tak u toho Fenrize a jeho encyklopedické znalosti metalové scény, kdybych měl tu příležitost (což nepředpokládám), tak bych se ho třeba jen tak mezi řečí zeptal, (a tím bych ho rozhodně neprověřil) co pro něj znamená METALLICA? Zajímalo by mne to, ačkoliv dobře vím, co by odpověděl (Do třetího alba byli OK.) Ten chlap mě totiž v ksichtě strašně připomíná Cliffa Burtona!

 

 

 

Postupem devadesátých let, jak známo, tihle Norové opustili onen hněvivý blackmetalový projev a od mrazivosti svých ranných satanských děl se naprosto plynule přesunuli k jakémusi černému dávnověkému heavy metalu, jenž se postupem let, a na přibývajících albech, stal jejich výraznou poznávací značkou. Kdysi se o DARKTHRONE mluvilo jako o největších punkerech black metalu, ale tou dobou jsem je neposlouchal a jejich alba z přelomu milénia ani neznám, nicméně si myslím, že tak hrozně, aby se o nich mluvilo jako o punkerech, na tom snad nikdy nemohli být. Tím nechci říct, že punk je na hovno, ale přeci jen metalová kapela by měla stavět na jiných vlastnostech, než je tomu u těch punkových. Celé to beru ale tak, že DARKTHRONE se vždy snažili o zachování přirozenosti. K novému materiálu. Oproti předchozí desce je novinka o něco zemitější a méně nazdobená a to především proto, že na ní hlasově úřaduje jen a pouze Nocturno Culto se svým hrubiánským projevem, nedošlo tedy na vokální vstupy Fenrizova rozepjatějšího, do vyšších poloh zasahující vokálu, který jejich metal minule přibližoval až na území démonů vyvolaných před více než třemi dekádami dánskými MERCYFUL FATE. Tyto stopy „Arctic Thunder“ nenabízí, naopak je patrná určitá rock´n ´rollovost a syrovost. Ta však zde rozhodně není na škodu, deska totiž vyznívá hodně semknutě a vzhledem k její rozumné (tedy kratší) stopáži nikde nedrhne a parádně odsýpá. Za mě určitě povedená věc, byť rozhodně nepatří k nejlepším albům od DARKTHRONE. Nicméně tahle undergroundová stálice potvrzuje stále nadstandardní připravenost a vlastně tím pádem i neschopnost přijít se slabším materiálem. U mě pořád dobrý… takže běžky nazout a jede se na výlet!


13.10.2016Diskuse (6)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
23.11.2016 20:47

Původně jsem se chtěl omluvit za ty gramatické chyby ve svém předchozím příspěvku, ale došlo mi, že je to vlastně taky "známka punku". :-)

 

Valič
23.11.2016 20:01

Darkthrone punkem samozřejmě ovlivněni byli (na novince je ten vliv v některých pasážích i dost slyšitelný), ať už přímo (Fenriz mezi svými oblíbenci občas nějaké kapely z tohoto žánru zmiňuje a jak se u něj zdá předpokládat, jedná se většinou o téměř zapomenuté obskurní spolky, o kterých 99% současných punkerů v životě neslyšela) nebo nepřímo (punkem byly do jisté míry ovlivněny i ty staré metalové kapely, které Darkthrone uvádějí jako své největší vzory, Tom Fischer nebo Quorthon se tím v rozhovorech ani moc netajili, pokud se nepletu, tak uváděli hlavně Discharge a G.B.H.). Co se týče novinky, Fenriz v audiokomentáři ke skladbě Tundra Leech (https://www.youtube.com/watch?v=CaPAKs-7W8E) zmiňuje kromě metalových kapel Black Sabbath, Hellhammer, Dream Death, Sadistic Intent a Necrophagia taky dnes už skoro zapomenuté Poison Idea. Mezi fanoušky této kapely patří shodou okolností i členové Machine Head, kteří kdysi nahráli i cover verzi jejich skladby Alan´s On Fire: https://www.youtube.com/watch?v=Q-RFr5Sgwww

 

OrimslaV19.11.2016 13:16

Ja len k tomu Punku napisem tolko , ze uz Venom na albume Calm Before the Storm mali song Metal Punk a vela kapiel sa tiez snazilo v NWOBHM spojit surovost a rebeliu a zvuk do jedneho. Tak to bol asi aj pokus Darkthrone . Nic viac by som v tom nehladal alebo moze ist o jednoduche prvky v Punku prenesene do Drsneho prevedenia Blacku .Navrat ku korenom a ku jendoduchosti . Arctic Thunder pokracuje svoju cestu v starom duchu Old School .

 

Valič
15.11.2016 22:04

Ze začátku mě tahle deska moc nebavila, ale s každým dalším poslechem se mi zažírá pod kůži a rozhodně ji považuji za lepší než ty předchozí, které hlavně díky Fenrizovu "zpěvu" působily spíš jako parodie kapel, které členové kapely označují za své vzory.

 

sicky
19.10.2016 12:47

Oceňuji, že už to není takový ten bigboš z posledních alb, a že se vrací nazpět ke starému klasickému blacku. fajn deska.

 

Valič
17.10.2016 18:41

80% Mě kapely z té první vlny norského black metalu nikdy moc nebraly, ale Darkthrone jsou mi teď celkem sympatičtí (spíš celkovým přístupem ke své tvorbě než hudbou samotnou). Ty skupiny z první poloviny 80. let, které dost výrazně ovlivnily jejich novější desky, mám taky rád, ale raději si poslechnu originál. Mimochodem, absenci Fenrizova uširvoucího halekání na tomto albu hodnotím spíše kladně. :-)