Last Hardrock Outsider

DARK GAMBALLE - Volání z panoptikarie (rozhovor s 10)

Vyškovští DARK GAMBALLE se zrovna připravují na vydání nového alba, což byl hlavní důvod trochu vyzpovídat jejich frontmana a to nejen z témat týkajících se chystaného materiálu a jeho tvoření, ale zabrousit tak nějak letmo napříč jejich dráhou. Jako pátý na řadu v případě našeho rozhovorového maratónů tedy přichází Desed neboli Desítka.


V současné době se nacházíte na místě, které jste nazvali detašovaným pracovištěm studia Šopa a děláte na novém albu DARK GAMBALLE, můžeš o tom místě a jeho výběru něco prozradit a jak vám jde práce od ruky?


Od alba „Merizo Nanen“ nahráváme se Standou Valáškem a s malou zastávkou ve studiu Shaark také pořád ve stejném studiu Šopa. Což je úctyhodných sedm CD. S výsledky jsme velice spokojení, ale chtěli jsme jednoduše změnu, tak jsme se rozhodli vzít Standu i studio, přestěhovat oboje na chatu na Slovensko a natáčet tam. Pracovali jsme každý den pouze od devíti hodin ranních, do šesti hodin večerních a poté Standa a Tie jezdili na kolech po kopcích a my ostatní grilovali, nebo jen seděli a užívali si lesního ticha. Paradoxně nám práce šla daleko lépe od ruky, než při dvanácti hodinových galejích při práci na předchozích deskách.



Můžeme tedy čekat typický materiál pozdních DARK GAMBALLE, který bude navazovat na vaše předchozí alba nebo snad půjde o nějaký méně očekávaný posun? Můžeš tedy něco prozradit o nových písních?


Po té, co jsme si po předchozí desce přečetli, že vlastně děláme retro Gamballe, se neodvažuji říkat, že nové CD bude úplně jiné. Můžu jen říct, že na něm bude pouze jedna relativně pomalá věc a ostatní budou rychlé, tvrdé a špinavé, žádné pidlikání, minimum dvojhlasů, minimum kláves. Prostě spíš Krystaly, Baletky, Výprasky, než Taxicity, Vodopády apod., prostě jednoduchá a tvrdá Gamballská facka. Od alba „Superstar“ je to poprvé, co se živá basa nahrávala až živě ve studiu a že ta naše současná je hrubá jako rašple Kapitána Drtikola. Album ponese název „Panoptikaria“.


Přesně od alba „Superstar“, které osobně vnímám jako vaše přelomové, jste se dle mého stali otevřenější a posluchačsky vděčnější kapelou, jak to s desetiletým odstupem slyšíš? Já osobně tuhle desku stále vnímám jako vcelku hitovou.


Je to tak, album „Superstar“ je naší nejúspěšnější a koncertně nejvyžadovanější deskou. Na naši hudbu se začalo chodit a pro nás to byla celkem změna oproti minulosti, kde jsme si spoustu koncertů užívali takříkajíc sami. I když už tyhle písně hrajeme deset let, necítím u nich žádnou křeč a velmi mě baví.


Prakticky následné nahrávky už onu pročištěnou formu skladeb ze „Superstar“ jen jistým způsobem rozvíjely, můžeš tedy říct cokoliv na tohle téma? Jak vůbec dnes slyšíš další alba počínaje deskou „Bonboniéra“?


Z určitého úhlu pohledu se tohle tak skutečně může zdát, ale my se na každou nahrávku snažili dát mraky nových nápadů, nástrojů a s každou písní si maximálně vyhrávali, třeba na posledním CD „Zatím dobrý“ je píseň „Taxicity“, která je úplně z jiného Světa, přesto se nikdo o ní ani slůvkem nezmínil. Doba je rychlá a stejně rychlé jsou i úsudky, názory, nebo není čas. Tentokrát se budeme snažit, aby bylo CD energické, zábavné a úderné. Přemýšlivé, složité písně jsme před nástupem do studia vyhodili  (bylo jich devět) a necháme je v šuplíku, třeba na další album, kdo ví.


Tvoje texty se často zabývají pocity, myšlenkami a vůbec vnitřním světem jedince v reakci na nějaké ne zrovna pozitivní dění, jenž se kolem něho udává, jak vůbec vznikají? Co je tím hlavním impulsem ke vzniku textu vhodného pro DARK GAMBALLE?


Nemyslím si, že bych byl nějaký temný Moribundus. Texty jako „Sprint“, „Výprask“, „Na slupkách od banánů“, „Zatím dobrý“ a mnoho dalších nesou energii a pozitivní myšlenky. Samozřejmě je tu „Kámen“, „Závrať“, „Zmetky Boží“, kde moc světla nesvítí, ale hudba na mě takhle mluvila a tak jsem na ni tímto způsobem zareagoval. Impulsem pro tvoření textu je samozřejmě hudba samotná. Moc rád taky píšu na základě dobrého filmu, knížky. Taky si vymýšlím různé postavy, většinou podivné, zvláštní bytosti Náměsičníka, Žárovkáře, Zlatonoše, pana Čistého..atd. Na Panoptikarii jich bude nepočítaně a všechny to budou velké osobnosti.



Tak to se těším. Vaši hudbu právě už nějakých deset let vnímám jako takovou zvláštní, výraznými klávesami vcelku obohacenou, formu crossoveru/nu-metalu s tvým poměrně zřetelným (dle mého názoru vcelku mainstremově pojatým) hlasem, jak bys ty popsal váš styl?


Jako Gamballe Music, kterou si s ničím nespleteš, svojskou, tvrdohlavou, divnou, bláznivou, kříženou, pokud ji dáš šanci, tak plnou fantazie, což je naše největší devíza i prokletí. Nejsme zařaditelní, nejsme úplně metalisti, úplně depešáci, úplně rockeři, úplně gothici, nepatříme nikam a zároveň patříme všude. Prostě si zapněte CD, volume doprava a udělejte si názor/obrázek sami.


Tady se hned nabízí další otázka. Je styl DARK GAMBALLE kombinací vkusu více osobností nebo lze říci, že se na výsledku shodujete? Jaké jsou vůbec vaše inspirační zdroje, pokud jsou nějaké?


Určitě kombinací obojího. Tom poslouchá mraky filmové hudby a soundtracků do her, nebo třeba Tori Amos a GOLDFRAPP, Gothyšh naopak TOTO, VAN HALEN, Deady – Johna Fruscianteho, PAROV STELAR, Spajsi – ALTER BRIDGE, Pink, já – SHINNING, DEPECHE MODE. Prostě Babylón/Mixér.


Chystají se ještě letos nějaké koncertní šňůry nebo akce, na kterých budete vystupovat? Jak dalece jsou pro vás koncerty důležité v rámci všech aktivit DARK GAMBALLE? Cítíte se spíše koncertní nebo studiovou kapelou?


Hrajeme už x let průběžně pořád, dvacet až šedesát koncertů ročně. To bohatě stačí. Každý máme nějaké zaměstnání a v těch jsme všichni poměrně úspěšní, takže si větší koncertní záběr nemůžeme a nechceme dovolit. Jsme rádi za hudební svobodu, bez nutnosti dělat prostituta na kdečem. Koncertujeme moc rádi, v současné době mám radost, že už chodí lidé, kteří vědí, do čeho jdou a patřičně si to s námi užívají. Díky moc za to. Jsme určitě více koncertní kapela, která však ráda a často navštěvuje prostory studia.


V devadesátých letech jste začínali jako deathmetalová kapela DARK, která hrála úplně něco jiného než současní DARK GAMBALLE, můžeš tedy zrekapitulovat i tuhle hodně dávnou minulost? Byla to rozhodně úplně jiná doba než dnes. Všechno zde tak nějak bujilo, utvářelo se. Myslím, že jsem vás poprvé slyšel v rozhlasovém pořadu Gung-Ho. Jak vzpomínáš na tyhle časy?


V roce 1991 se banda kluků z Vyškova a Zvonovic zavřela na den do sklepního studia Aton v Brně a za asi patnáct hodin natočila deseti skladbové demo „Zlá krev“. Potom jsme demo poslali třem vydavatelským firmám a nazpět nám přišli tři nabídky na vydání debutového CD. Franta Štorm nám poslal dopis, ve kterém vylíčil Zlou krev jako vynikající hudbu, která musí za hranice..atd. Debut nakonec vydal Monitor. Rýsovala se hvězdná budoucnost. To bylo pro nás neskutečné!!! To se myslím už dnes nikomu nestane. Rázem jsme se viděli málem na stejném pódiu s IRON MAIDEN, ale nějak to všechno dopadlo jinak.


Vraťme se do současnosti. Jaké jsou prvořadé cíle v souvislosti s DARK GAMBALLE, pokud to můžu tak nazvat? Co si slibujete od nového alba a od nejbližší budoucnosti?


Od alba si slibujeme, že bude energické, zábavné, vtipné, bláznivé a že se k němu budou lidé vracet. Bude to PANOPTIKARIA se vším, co si pod tím člověk může představit. To není málo! Máme cíl být zdraví, koncertně přesvědčiví a vůbec tak nějak ve formě. Děkujeme za prostor a trpělivost. Mějte se všichni fajn. 


04.09.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz