Last Hardrock Outsider

DAGGERS - It´s Not Jazz, It´s Blues

Belgičtí DAGGERS jsou jako zástupci surového metalového undergroundu v této době patrně ve svém živlu. Hranice mezi „koníčkáři“ a těmi viditelnějšími, kteří nesou na trh skutečnou kvalitu, podchycenou oficiálním hudebním průmyslem, se jaksi v posledních letech čím dál více stíraj. Ne však  na tomto místě, u mého psacího stolu. Jejich hudba stojí kdesi na blátivé hranici mezi neurvalým evropským hardcorem (s trochou nadsázky lze říci, že jsou jedněmi z potencionálních následovníků REFUSED, i když spíše jen členy jedné z větví, která vyrašila z jejich dávného odkazu), který jednak nezapře punkové kořeny některých členů kapely, ale na druhou stranu má v sobě patřičnou metalovou hutnost. Druhým výrazným prvkem jejich tvorby je totiž zaoceánský sludge, což tvorbu této kapely z absolutně nemetalových Flander posouvá blíže bluesovému vyznění. Ostatně jak praví název nosiče „It´s Not Jazz, It´s Blues“, který mne na první moment dosti zaujal. 



Co do celkového vyznění bych jejich songy charakterizoval jako velmi hutné, nepříliš rychlé, ale naopak velmi agresivní. Co do stopáže zas pro změnu nepříliš dlouhé. Průměrná délka jedné skladby z této hudebně nepříliš barvité a rozmanité klubové třaskaviny jsou zhruba dvě minuty. Pouze osmá skladba „Sovereign“ jako jediná přesahuje čtyři minuty, jde o song tak trochu psychedeličtějšího rázu, který na sebe upozorní abstraktnějším pojetím. Ono zde vlastně není všechno o natlakovanosti, tu a tam se totiž objeví nějaká akustická pasáž, která pomalu připravuje půdu pro další hřmotnou a ve výsledku stručnou nálož. Vlastně mám pocit, že jsou si ostatní věci na albu vcelku dost podobné a je velmi těžké, až prakticky nemožné, mezi nimi nalézt nějaké favority (možná se to dá říct o punkově frišnější skladbě s názvem „Blues“, ale možná ani o té ne). Půlhodinový nosič obsahuje velké množství valivých temp, undergroundového zanícení, uřvaného projevu  frontmana se squatterskou kapucou, což by asi tak byly hlavní devízy této kapely. 


Nemám však důvod se zatím domnívat, že při poslechu jejich novinky slyším něco, co by ve mně zanechalo nějaký výrazný dojem. Je jasné, že podobně hutných, agresivních, nadupaných kapel existuje na hardcore klubové úrovni mnoho. DAGGERS prostě zatím chybí originálnější tvorba a přístup, který by je oddělil od ostatních. Možná by stačilo sestavit lepší skladby a brzy by se vidělo. 


07.03.2014Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz