Last Hardrock Outsider

CRUADALACH - Pod rebelovým vlivem (rozhovor s Janem Vrobelem)

Druhá řadovka CRUADALACH „Rebel Against Me“ má dle mnohých potenciál rozvířit stojaté vody tuzemské metalové scény, naproti tomu je rovněž spousta těch, kteří si to opravdu nemyslí. Pravda je jako vždy zhruba někde uprostřed. Prvotním cílem tedy bylo, popovídat si na téma nové nahrávky s frontmanem kapely Janem Vrobelem a dostat do rozhovoru co největší možnou míru interakce. Osobně si myslím, že se vše nakonec povedlo.


První, co mne při poslechu vašeho nového alba napadlo, byla myšlenka  - „Osm lidí a tak málo osobitosti“ a to si vůbec nemyslím, že ta deska je špatná, nicméně je na světě a rozviřuje dění. Zajímalo by mne, jak dalece je její podoba vůlí celého osmičlenného týmu, nebo zdali snad nejde ve vašem případě o ten typ uskupení, kde sedm instrumentalistů podléhá diktátorskému řízení svého frontmana (Tebe) a jediného nemuzikanta? Jak tohle vlastně máte?

 

To je dost jednoduché. Každý má takový prostor, na jaký stačí a o jaký se přihlásí. Věci u nás vznikají přirozeně, organicky. Ti pečlivější mají na starosti organizační věci, rozervaní bohémové zase víc tvoří muziku. Jako v každém kolektivu, i u nás jsou výraznější a méně výrazní jedinci, ale pro chod kapely jsou velmi důležití všichni. Jeden bez druhého bychom byli celkem v prdeli. Žádnému řízení nepodléháme, ale v jednotlivých aspektech si holt věci někdo musí vzít na starost a zorganizovat je, jinak bychom je nikdy nedokončili. Ať už natáčíme desku, chystáme fesťák nebo třeba „jen plánujeme několikadenní cestu za hranice.


 

Dobře. Album se z té formální, technické, studiové stránky povedlo. Jak dlouho trvala celá jeho realizace? Od počátečního skládání, přes pilování skladeb, až po váš finální prostor ve studiu, dodělávky a konečně vydání? Můžeš přiblížit celý ten proces?

 

To je složité spočítat, tedy alespoň pokud jde o čistě kreativní stránku. Ale obecně: Nejstarší tři skladby vznikly v letech 2011/2012, zbytek alba pak plynule pár měsíců před natáčením desky. Strašně moc času sežrala organizace a pečlivé plánování celého procesu, a to včetně crowdfundingu, bez nějž bychom desku dost možná ani nedokázali natočit. Navíc náš bubeník žije v Německu, je nás osm, a utáhnout takový kolektiv, aby fungoval, chce velkou dávku odhodlání. Co se týče samotného natáčení, se schopným technikem, kterého jsme naštěstí měli, může zabrat chvilku. My jsme ve dvou různých studiích strávili dohromady jen asi čtrnáct dní čistého času, a to včetně nahrávání hostů. I tak jsme si dali velkou práci, ale prostě nebylo co opravovat a šlo nám to dobře od ruky. Naopak na mixu jsme strávili čtyři intenzivní měsíce. Jsme s ním velmi spokojeni – produkce pochopitelně není světová, ale rozhodně je za ní mnoho pečlivé práce a myslím, že to je slyšet. Samozřejmě jsme si i z tohoto natáčení odnesli poznatky o tom, co máme příště udělat jinak nebo lépe, ale spoustu věcí jsme dobře zvládli, zejména organizaci celého procesu, která nebyla vůbec snadná. Na desce je osm muzikantů a dalších šest hostů, zároveň bylo třeba, aby deska vyšla v určitém termínu, zbytečně se nic neprotahovalo a lidé, co nás podpořili, se dočkali co nejdřív svých před-objednávek, respektive odměn. V prvních týdnech po vydání jsme tak rozeslali asi sto padesát obálek, šťastní, že se nám projekt podařilo dostat do zdárného konce.

 

Byl ve studiu někdo jako producent? Někdo, kdo práci kapely a celkové nahrávání systematicky ovlivňuje, nebo je „Rebel Against Me“ vymazleným dítkem striktně členů CRUADALACH? Co tedy můžeš o nových skladbách říci? Nějak popsat obsah alba ze svého pohledu a to i ve vztahu k starší tvorbě.

 

Ne, všechno jsme dělali sami. Je to něco jiného, než na co je kdokoliv zvyklý, a deska je tak velmi kontroverzní. Rozhodli jsme se nebrat ohledy na nic a na nikoho, kromě sebe, a zkusit udělat věci tak, jak nám připadají správné – bez šablon a vzorů. Folková složka zůstala, byť je, řekl bych, o něco zkrocenější (a propracovanější), klasické metalové postupy rovněž, ale k tomu jsme přidali znatelný otisk hardcore a punku, který někteří členové CRUADALACH prostě mají rádi. Skladby jsou napsané tak, aby nás je bavilo hrát, a jsme s nimi velmi spokojeni. To samé lze říct o textech – všechny skladby jsou o aktuálních tématech, věcech, jimiž jsme žili (nebo jsem žil, jsem jejich výhradní autor) v době jejich vzniku, ať už šlo o osobní věci nebo globální problémy. Myslím, že i díky tomu je deska velmi aktuální.


 

No mě právě ten váš styl moc originální nepřijde, dost mi evokuje různé pagan nahrávky z devadesátek, což už jsem jistým způsobem naznačil větou, která plnila na úvod funkci džberu se studenou vodou - „osm lidí a tak málo originality“, což bylo úmyslně napsáno hned v první otázce, nicméně album chápu jako solidně zhotovené, jen mi na něm právě chybí ten důvod, případně něco, co by vás výrazněji odlišovalo od stáda podobných kapel. Co by mělo podle tebe být tím prvkem, který by případně změnil můj pohled? Tedy začít si myslet, že nová deska CRUADALACH je zatraceně originální a výrazně převyšující ostatní, tak trochu stylově podobné, záležitosti?

 

Sto lidí, sto názorů, Co jiného ti na to mám říct? Kdybych si myslel, že to zní stejně jako něco jiného, tak bych se v tom vůbec neangažoval, protože bych to považoval za zbytečné. Devadesátky v tom samozřejmě jsou. Pro mě šlo o zlaté období metalu, což je daný asi jednoduše tím, že jsem na konci devadesátých let metal začal poslouchat, ale dál tomu nerozumím: lidi se evidentně dělí na ty, co si myslí, že je „Rebel“ hodně originální nahrávka, a na ty, co mají za to, že takových kapel je fůra. Ale ještě mi nikdo žádnou nejmenoval (ne že bych se tedy ptal). Pokud jde o mě, mám pocit, že v devadesátkách žádné pagan nahrávky skoro nebyly, tak moc nechápu tohle tvrzení: „zní to jako pagan z devadesátek“ nebo „takhle hrály německé kapely už před mnoha lety“. Které kapely? Které nahrávky? Fakt se to rád dozvím, přirovnání byly vždy zatím zcela vágní. 


Co by mělo být tím prvkem, co by změnil tvůj pohled? Já o ničem nikoho nepotřebuju přesvědčovat a nejméně ze všeho o kvalitách naší tvorby. Komu se líbí, super, komu se nelíbí, úplně v pohodě (pokud nás vysloveně nepomlouvá, nelže a nehází špínu, jako se to občas děje), je to nahrávka udělaná tak, aby se líbila nám. My jsme nikomu nic dokazovat nepotřebovali a nepotřebujeme, děláme věci podle sebe. Abych se tvé otázce nicméně nevyhnul, tak podle mě je „Rebel“ folk metal smíchaný s prvky hardcore, s ohlédnutím na devadesátkové kořeny, a texty ovlivněnými třeba orientálními naukami. Taky máme hodně unikátní rukopis, co se týče vrstvení hlasů, akustických nástrojů. Poznám Tomášovo autorství na první poslech. Jestli jinou podobnou nahrávku znáš, dobrý, já ne, ale třeba nemám takovej přehled. Taky zde nejsou žádné folkové instrumentace a žádná „pagan“ témata, takže mám za to, že lidi, co tvrdí, že jsme pagan metal, tu věc prostě neslyšeli, nebo jejich představa o nás celý poslech hodně ovlivnila už předem.

 

Dobře, zachycení emoce v odpovědi je kořením rozhovoru, pokračujme. :-) Proč má tedy deska anglické texty? Osobně si totiž myslím, že by vás český texty posunuly. Tedy jen pokud by byly dobrý. A to myslím nejen získanou popularitou, ale i hodnotově.

 

Proč hodnotově?

 

Osobně to tak mám, že na českých kapelách, nyní (s postupujícím věkem), oceňuji hlavně české texty. Poslouchat dobrý český texty je radost, nahrávky v kvalitní mateřštině dle mého odhalují posluchači další rozměr díla. Možná by z toho mělo radost i víc jiných českých lidí. Myšleno tak, že za angličtinu lze schovat i horší text, protože není mnoho těch, kteří by zde cizojazyčné texty dedukovali, zvláště pak podobně obsáhlé.

 

Jo takhle, takže prostě popularitou. Objektivně není žádná větší hodnota v tom, v jakém jazyce texty jsou, ale jak jsou kvalitní. Na „Rebel Against Me“ jsou v češtině dvě sloky, myslím, že bych nebyl schopný napsat dobře texty (a texty na Rebelovi právě kde kdo oceňuje) tak, aby se hodily do naší hudby a byly zároveň v češtině. Za angličtinu horší text nepochybně schovat lze, ale angličtina má spoustu jednoslabičný slov, dá se daleko lépe sekat a já jsem hroznej grafoman, mám strašně moc vokálů na skladbu. V češtině bych nemohl dělat spoustu věcí, co mě baví. Například štěkavý, heslovitý refrény apod., k českým textům jsem prostě zatím neměl motivaci. Bez tak 50% koncertů odehrajeme v zahraničí a je fajn, že tam oceňují texty a rozumí jim.


 

Proč mířit na zahraničí, když si člověk ještě nevydobyl pevnou pozici tady?

 

Ty vole, tak to je fakt otázka jak z prdele. Už jsi mohl pochopit z mých odpovědí, že nikam nemíříme, prostě věci děláme po svém, nekalkulujeme, že se to snad bude líbit tam a tam, těm a těm. Prostě jak to dopadne, tak to dopadne. Hlavní důvod, proč jsou texty anglicky, souvisí s tím, co jsem napsal výš. Že tomu rozumí naši fans v zahraničí, je jen příjemný bonus. A co je to prosím tebe pevná pozice? Je to něco jako pevná stolice? Leckdo by mohl říct, že tady pevnou pozici dávno máme... ne že by to bylo tedy jakkoliv relevantní nebo důležité. Vlastně vůbec nechápu, na co se ptáš, evidentně uvažujeme každý úplně jinak.

 

Snažím se říct, že ta otázka mi nedává smysl z žádného úhlu pohledu. Anglický texty nemáme z prospěchářství, ale protože se mi tak líp píšou. Vydobytá pozice v ČR a zahraničí má pramalou souvztažnost, a často je to buď a nebo. A závěrem, my do zahraničí nemíříme, my nemíříme nikam, hrajeme tam, kde máme fanoušky, a kde nás chtějí. Ale to se fakt opakuju a přijdu si už jak zaseknutá deska.

 

Vraťme se tedy k novému albu. Mě osobně mezi několika stěžejními upoutala skladba „Satyros“, co k ní můžeš říct? Přijde mi svou melodikou nejnápadnější. Jaké jsou tvé oblíbené momenty z novinky?

 

K „Satyros“ můžu říct asi tolik, že je to nejstarší skladba na albu a i když je velmi dobře napsaná, je to spíš takové residuum starší tváře CRUADALACH. Moje nejoblíbenější skladby jsou otevírák „Revolt Without A Name“, přístupnější „Stuff That Matters“ a klipovka „Life-Worshipping Bastards“. Ale ta deska se mi líbí celá, od začátku do konce. Proto jsme ji tak natočili, proto jsme ji tak vydali. Kdyby se mi nelíbila, tak to neděláme.


To jsou tedy CRUADALACH, díky za rozhovor drsnej jak „di do vole prdele...“. :-)


30.03.2015Diskuse (4)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Avram11.11.2016 09:11

Pokus dělat rozhovor s Vrobelem (přidal bych pár přívlastků i anatomických pojmů, ale to by zdejší slušné diskusi neslušelo) byl zcela po zásluze potrestán :-)

 

james01.04.2015 07:56

ten, jenž neumí zpívat. Pokud pořád není jasné, tak je to pan tázaný....

 

shnoff
01.04.2015 07:19

Ktery?

 

james30.03.2015 07:38

To je ale příjemný pán:(((