Boomer Space

CRAZY LIXX - Ruff Justice

Už dlouho jsem neslyšel od takto mladé kapely (patnáct let hudebních aktivit není žádný věk, že jo?) podobně silnou reminiscenci na stadiónový Hard´n´Heavy z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Pátá řadová deska švédských CRAZY LIXX má totiž všechny atributy pečlivě vypiplané nahrávky, která dýchá vlastním životem, a byť zvukově i stylově vychází z mnoha předloh oněch slavných časů, má po skladatelské stránce na to, se i se značným zpožděním prosadit a mnoho rockových fanoušků prostřednictvím svých povedených skladeb bavit. Kdo by čekal nějaký laciný kýč přežvykující dávno odehrané látky a navíc vycházející ze stylu, kterému se dnes (mimochodem velmi trapně) přezdívá hair-metal, ten by se šeredně mýlil. Tohle je zkrátka výborná, pompézně ozvučená hardrocková deska, která by byla výbornou deskou v zlaté éře žánru, i samozřejmě kdykoliv později, a to právě díky svým neotřelým melodickým skladbám. Na „Ruff Justice“ není slabší položky a celek působí silně i při detailním rozboru každé jedné písně.



Před časem sice došlo v řadách CRAZY LIXX k jistým, ne zrovna zanedbatelným, personálním změnám, ale zdá se, že ona výměna kytarového dua byla ku prospěchu věci. Sympatické je na ambiciózních Švédech, že si kapela po stránce image zachovává přirozenější „look“ a nebazíruje na oněch zastaralých a vesměs hloupých hadřících, malůvkách a načepířených účesech, jaké charakterizovaly jejich americké předlohy v časech okolo roku 1990. Z mého pohledu totiž hudba téhle kapely obstojí sama o sobě a přirozená rockerská image s důrazem na upřednostnění kožených bund je prostě v pohodě. Skvělý výkon podává frontman Danny Rexoll, jehož barva hlasu mne z počátku sice trochu připomněla někdejší americké hvězdičky hitového po(m)p-metalu FIREHOUSE, ale tahle podobnost rozhodně nevadila, Danny určitě potvrzuje roli silného frontmana, který je schopen výraz kapely posouvat a je vítanou posilou všech hymen. Ostatně ty jakoby vypadly právě z repertoáru FIREHOUSE, ale i WARRANT, VIXEN, WINGER a několika dalších.


CRAZY LIXX vlastní na každém postu zručné muzikanty, přesvědčivě šlapající rytmika je zárukou nepolevujícího nasazení, což duo Jóel Cirera - bicí/ Jens Sjoholm - baskytara stvrzuje přesvědčivě. Ovšem z příspěvků fungl-nového dua kytaristů a tím pádem i z nového materiálu je zjevné, že si dvojice Chriss Olsson a Jens Lundgren opravdu rozumí a všechny ty vygradované nové songy parádně obhospodařuje. Oba kytaristé totiž vloni nahradili dosavadní dvojici Edd Liam a Andy Zäta, nicméně je pozitivním zjištěním, že při srovnání nových skladeb se staršími věcmi, to ve všech směrech vyhrávají právě nováčci. Zkrátka a dobře, albová novinka „Ruff Justice“ je dle mého zatím nejlepší deskou těchto Švédů a má šanci posunout kapelu mnohem výš, než se kdy nacházela.


Jak už jsem výše napsal, deska je plná chytlavých a melodických rockových hymen, které mají schopnost zaujmout i mnohé fans, kteří o kapele dosud neslyšeli. Je úplně jedno, zdali se hudba CRAZY LIXX bude k leckomu přirovnávat, neboť songy dýchají vlastní silou, leckoho by totiž mohlo napadnout i přirovnání k britským DEF LEPPARD z dob jejich multi-platinového trháku „Hysteria“ nebo dokonce k pop-metalově odlehčenějším momentům tvorby Dánů z PRETTY MAIDS. Důležité však je, že se i zde setkáváme s celou řadou velmi povedených skladeb. Od první „Wild Child“, přes pilotní singl „XIII“ (tenhle song byl využit i do hry Friday 13th: The Game) a další celou řadu povedených vypalovaček, mezi kterými favorizuji spíše ony v refrénech skvěle vygradované dynamičtější kusy jako „Shot With a Needle Of Love“ a „Hunter Of The Heart“, před rovněž zdařilými, avšak o poznání konzervativnějšími AOR hity jako „Snakes In Paradise“ nebo „Walk The Wire“ (deska v bonusové části vlastní i načechranější verzi této skladby, remixovanou po vzoru hudby z roku 87´), nebo před rovněž povedenými baladami „Killer“ a „If It´s Love“. Je tedy jasné, že máme co do činění s velmi silným albem melodického hard rocku, s albem, jaká v současné době určitě nevychází každý měsíc. Poslech, který prostě baví a to hodně moc. 


Nejlepší skladba: Shot With a Needle Of Love


03.05.2017Diskuse (7)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

spajk
04.05.2017 10:27

První dva poslechy mě vystrelily na Měsíc. S dalšími nadšení trošičku opadlo a ja se vrátil na orbit. Nicméně k Zemi pořád daleko a jedná se o jedno z nejlepších žánrových alb noveho tisíciletí. Taky to byla moje prvni zkusenost s kapelou. Předchozí desky jsem neslyšel a ano prosakují zprávy, že předchozí deska byla práskavější a vice tvrdší. Myslim, že to byl krok správným směrem. Pokud se nepřezene jako u Recless Love z kterých se na posledni desce stal boy band pro holky. Recenze výborná, dokonce první na cz scéně. Pokud nepočítám Spark, kde se deska krčí temeř na konci žebříčku. Diky Honzo, žes to tak promptně dovedl zpracovat!

 

Bluejamie65
03.05.2017 22:30

Za totáče a pak ještě deset let tzn. na konci druhého tisíciletí to byla ta nejinspirativnější práce. Dnes je díky krokům ministerstva školství dost nebezpečné být učitelem z hlediska právního, ale to je na delší vysvětlování... Ke Crazy Lixx já s tebou souhlasím v tom, že asi vydali z pohledu hitovosti ( a asi i kvality zvuku) zřejmě své životní album, ale jak jsem zvyklý staromilsky šťourat, mám prostě pocit, že Religion a Riot Avenue zní drsněji (zřejmě logický, když jsou tam jiný muzikanti), každopádně všechy ty alba jsou dobrý a vy jak jste to porovnávali s Firehouse, tak jste mě postrčili, abych šťoural a hledal věci, co jsou ještě podobnější, každopádně dnes jsem strávil příjemné severský podvečer - Loud n Nasty, Nasty Idols, Bai Bang, Million, Gemini Five, Degreed, Confess .... atp.

 

Stray
03.05.2017 22:04

Bluejamie: Možná máš pravdu, starší CRAZY LIXX jsem dal tak nějak zběžně, ale neslyšel jsem tam mnoho tak výrazného, jako je tady na novince. Haha...Motivátor? Hm, kdysi jsem chtěl být učitel, to je pravda, ale asi ne zas až tak moc, abych se dokopal ke studiu na Vysoké a hlavně v mém případě postupovali velmi pragmaticky při výběru střední školy v roce 1988 (Strojárna), kdy mě bez ohledu zda baví, jde, těší nalepili někam, kam se člověk s několika trojkama má šanci dostat, ale zpětně jsem rád, že nevybrali gympl, což byl dřív mezi školami TOP, tam chodili nejlepší, ale dnes je to k hovnu.:-) Já prakticky vůbec nejsem studijní typ a ve škole mne to sralo, ale učitel/burcíř jsem chtěl být vždy, jenže v dnešní době, při rozmazlenosti dětí a neurvalému maloměštáckému buranství jejich zbohatlických rodičů/mých vrstevníků už potom ani náhodou netoužím.:-)

 

Bluejamie65
03.05.2017 21:54

No tak já to spíš porovnával s předchozími alby a s dalšími seveřany protože vzhledem ke kontinualitě scény je tam s kým srovnávat, a jakkoliv mě to album navnadilo vrtat se i v jejich dalších/starších albech (za což vřelý dík velký motivátore Strayi), nejsem si jistý, že mi ta starší nevyhovují víc. Zatím jde možná jen o povrchní dojem, ale pořád mi to v hlavě vrtá a už jsem to tu kdesi napsal, jestli v tom prudkém návalu téměř absolutní hitovosti "nezhodněli" tak nějak podobně jako posledních pár Bai Bang (např.https://www.youtube.com/watch?v=jeCAVEWVtqw)

 

Fenris 13
03.05.2017 19:37

Je pravda, že taková How Much Love se jen těžko překonává :-)

 

Stray
03.05.2017 17:32

Pouštím si album "Rev It up" (90´) od holek z VIXEN, abych se ujistil, jak je ta koncentrace hitovosti u CRAZY LIXX přesvědčivá ve srovnání se skutečně velkým pop-metalovým kalibrem.:-)

 

Fenris 13
03.05.2017 13:04

Parádní album, takovou koncentraci hitových skladeb už dlouho nepamatuji.