Last Hardrock Outsider

CORROSION OF CONFORMITY - IX

Nevím tedy jak vám, ale mně Pepper Keenan v řadách jižanských nezmarů CORROSION OF CONFORMITY trochu chybí. Byl jsem totiž před třemi lety svědkem vystoupení této kapely na festivale Brutal Assault (pozn.autora: už třetí koncert jaký jsem od nich v životě viděl – první dva proběhly v hloubi devadesátých let v předprogramech pražských vystoupení MEGADETH a METALLICA) a právě tohle vystoupení mi i přes svou ohromnou uvolněnost přišlo jenom jako nějaká jam session tří zkušených rockerů. Bezejmenné album, které právě tehdy vyšlo, bylo však povedené, stejně jako má své kouzlo i tahle letošní novinka „IX“. Tím zásadním, co mne v Jaroměři trochu vadilo, byla právě skutečnost, že na mne bez Keenana kapela působí jaksi neúplně, jakoby stála na pódiu bez frontmana, bez persony, která udává směr, strhává na sebe nenuceně pozornost a je neoddiskutovatelným akumulátorem veškeré energie. 


Zpěvu se jak známo po dlouhých letech ujal opět baskytarista Mike Dean , jehož hlas má sice v sobě určité kouzlo garážového frackovství a punkové neurvalosti, ale při vší uctě k Deanovi si myslím, že právě při koncertech není tento muzikant schopen ani náznakem zacelit charisma svého předchůdce u mikrofonu. Beru to tedy tak, že tahle dlouhověká stoner metalová skvadra si prostě už jenom tak hraje pro radost, netlačíc se nikam dál než do klubové sféry. Neznám důvody tehdejšího Keenanova odchodu, faktem zůstává, že mu to u anselmových DOWN dlouhodobě svědčí. Nový CORROSION OF CONFORMITY nejsou sice špatní, ale přijdou mi jako kapela, které už o nic kromě dobrého pocitu z vlastní hudby nejde. Tento čistě nezávislý přístup určitě není špatný, ale jen stěží si můžu myslet, že se od nich ještě někdy dočkám něčeho mimořádnějšího. Ano, skvělá alba jako „Blind“, „Deliverance“ nebo „Wiseblood“ už vzniknou jen stěží, stejně jako stěží CORROSION OF CONFORMITY prodají ve Státech půlmilionu nosičů, tak jako tomu bylo v případě prostředního zmíněného díla.



Jak to tedy slyším? Album „IX“ je kvalitní rockec pro hrstku věrných a zarytých fans, kteří s touhle jižanskou partou setrvali po celé dekády. Nenaleznete zde nic navíc oproti tvorbě minulé. Spíš bych řekl, že se současná tvorba jakoby obloukem vrací k jejich ranným nahrávkám a zatvrzelému podzemnímu přístupu, což doufám bylo úmyslem, nikoliv znouzectností. Přímočarost a nenucenost cítím z každé minuty, jakoby si trojice Weatherman, Mullin, Dean řekla - serem na názory okolí. Desce chybí výrazný moment překvapení, katalyzátor nebo chcete li chytlavý bod, takže na mne působí jenom jako vcelku sympatická sbírka dobrých hutně nazvučených garážových válů. Mám za to, že se ani svému albovému předchůdci nevyrovná. Tradičně jsou zde v rovnocenném počtu zastoupeny sabatovské pasáže („The Hanged Man“), bluesový fundament („The Nectar“), ovšem i punkem načichlé náklepy („Kill Denmark Vesey“). Vše je jaksi vyvážené a nepřekvapivé. Prostě další dobrá věc od borců, kteří svého času byli hodně opěvovaní slavnějšími (James Hetfield). CORROSION OF CONFORMITY si zkrátka jedou stále to svoje podlazené metalické blues a z vysoka kašlou na nějaký lesk. Pro někoho dobře, pro jiného trochu škoda. Deska, které z mého pohledu chybí pouze zásah správně uvažujícího producenta, kterému by se podařilo samotnou kapelu přimět k složení nějaké té chytlavější věci. Jinak dobrý.


13.07.2014Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Kropis
13.07.2014 22:52

Jojo s reckou souhlasím, taky jsem tvrdil, že předchozí deska byla lepší, já mám tuhle tak za 70% zatím, naživo jsem je nikdy neviděl, ale asi rozumím o čem mluvíš. S tím Keenanem je to škoda, už jen kvůli tomu, že v Down se upozadil a hraje tam jen na kytaru, přitom frontman a zpěvák to byl parádní, ale třeba se něčeho od CoC s Pepperem ještě dočkáme.