Last Hardrock Outsider

CHRIS CORNELL - Higher Truth

První myšlenka, co mne napadla v průběhu úvodního songu „Nearly Forget My Broken Heart“, byla ta, že by měl Chris Cornell zůstat už jenom u sólové kariéry a nepokoušet se o resuscitaci SOUNDGARDEN. Zatímco jejich návrat se stále pere s vrtkavou formou, která závisí na rozpoložení všech čtyř person, zde si prostě zmíněný umělec jede podle svého a z materiálu je cítit pohoda a přirozenost. Pokud se tedy legendární band ze Seattlu vykázal v posledních letech nějakým turné, obvykle to zas až tolik neskřípalo, horší to však bylo ve studiovém provedení, protože nám kapela prostřednictvím alba „King Animal“ v roce 2013 vlastně vzkázala, že toho moc zajímavého a nového v záloze vlastně ani nemá. 


Hned začátek Cornellovi aktuální sólové desky „Higher Truth“ však znamená zřetelný obrat vpřed. Výše zmíněná (mimochodem vynikající) téměř akustická píseň ukazuje grungeového hrdinu ve fazóně jeho nejlepších tradic a díky chytlavé výstavbě a tradicionalistickému pojetí, které nemá daleko k titánům hardrockového dávnověku LED ZEPPELIN (jejich vliv je zde nejvíce patrný v jiném songu - „Dead Wishes“), ani k harmoniím inspirovaným tvorbou THE BEATLES (zejména v případě „Circling“), znamená song triumf. Cornell se vrací k většině z toho, co mu vždy sedělo nejvíce - tedy role písničkáře: jen on, jeho hlas, kytara a příroda okolo, což v minulosti potvrdil zejména svým sólovým debutem „Euphoria Morning“. Úvodní song letošní novinky patří rovněž k tomu nejlepšímu, co ve valné většině své stopáže akustická deska nabízí. Nečekejte žádné experimenty s elektronikou, jde o návrat ke kreditu schopného skladatele. Ten však byl před lety pošramocen několika předchozími Cornellovými výtvory.



To by byla pozitiva. Na druhou stranu bych neřekl, že se Chrisovi podařilo udělat desku bez slabin. Snad nejpatrnější je to díky jejímu vytrvale akustickému pojetí, které je zde příliš objemné, takže možnost posluchačovi uvadající koncentrace se pravděpodobně dostaví. Byť jsou zde další vynikající songy, jako rozepjatá „Before The Disappear“, komornější věci typu „Josephine“ a „Circling“, nebo dokonce titulní položka s lennonovským piánem v rozjezdové části, která graduje výrazným refrénem, je zde na druhou stranu také celá řada písní, které bych si dokázal odpustit. Rozprostřít podobně poklidné komorní album do hodinové délky, chce opravdu kuráž a tu zjevně Chris Cornell vždycky měl. 


Osobně si myslím, že album nakonec jeho fanoušci vezmou a bude znamenat příjemné obohacení muzikantova pestrého portfolia. Ať si tedy budete tyhle songy užívat, a nebo vás začnou od jistého okamžiku nudit, mám za to, že rozhodující je skutečnost, že se po delší době oblíbený mušketýr představuje s materiálem, který se mu dá věřit a je zpracován přirozeně a v intencích toho, co jako muzikant vždy reprezentoval. „Higher Truth“ není žádnou kolosální bombou, ale určitě jde o uvěřitelnou rockovou desku, která je precizně ošetřena do podoby, jaká je tomuto muzikantovi vlastně nejbližší. Navíc mám pocit, že se zpěvák znovu po nějakém čase nachází ve výborném pěveckém rozpoložení a to v jeho případně určitě není malá věc.


19.10.2015Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Louža
30.06.2017 14:02

Imothep : pusť si prvních 10s Euphoria Morning a pardon, ne Elementu ale Remedy Lane a bude ti to jasný :-) Nevim, je to jen můj dohad, ale ty pěvecké rejstříky mi připadají strašně podobné, důrazy na poslední slabiky slov, střídání emocí. U Chrise chybí jen ty uječený fazety.

 

Imothep
30.06.2017 13:44

Louža: no ale to je prave chyba hazet Soundgarden do jednoho pytle s Nirvanou, jen proto, ze byli ze Seattle. Podobne jako Alice In Chains meli dost zretelne hard rockove zaklady. Ja osobne je jako typicke predstavitele grunge neberu a jakekoliv srovnavani s Nirvanou je uplne mimo. Nicmene ta informace o podobnosti, resp zdrojich D. Gildenlowa je vice nez zajimava, to si zkusim projit. To by me totiz ani omylem nenapadlo.

 

Louža
30.06.2017 11:50

V podstatě až s Higher Truth a to ještě ani ne tak kvůli hudbě ale spíš kvůli hlasu, protože mám rád Daniela Gildenlowa, který Chrise někde adoroval a když jsem ho zkoušel poslouchat, zjistil jsem, že je Daniel v podstatě Corenllova 100% kopírka i když hlas mají trochu jinej. Hlavně album Euphoria Morning je normální Gildenlow zpěvník, kde snad není nic co by Daniel nepoužil. Včetně úvodního kytarovýho motivu, kterej má Euphoria z 1999 a Element z roku 2000 totožný :-) A jak jsem tak koukal co všechno Daniel vlastně vykrad, začalo se mi to docela líbit. Ale Soundgarden nebo Audioslave jsem nikdy neposlouchal i když Soundgarden znám už od roku 95 kdy dělali soundtrack ke hře Road Rash :-) Grunge mě nikdy nebavil. Jakýkoli celý album Nirvany jsem neslyšel dodneška.

 

Stray
30.06.2017 11:28

Může bejt. Věřím, že je to dobré album, ale ty holt ses na rozdíl od Cornellových fans k jeho diskografii dostal až v posledních letech.

 

Louža
30.06.2017 11:26

No to víš dobře. Já to ale nechápu. Podle mě je to fakt dobře udělanej elektro pop. Dokonce občas s celkem monumentálními pasážemi. Já to před čase koupil někde po stovce a teď jak si Chris udělal definitivní reklamu se k tomu vrátil a fakt mě to chytlo. Určitě to není horší než Hihger Truth.

 

Stray
30.06.2017 11:15

Louža: Album Scream jsem do teď neslyšel, ale vím, že u fans neuspělo a to kvůli zjevným popovým ingrediencím a produkci Timbalanda, což byl v době vydání největší guru mainstreamového R´n´B, člověk co spíš dělal s Beyoncé atd., takže grungeři holt projevili zaťatost a odmítli nahrávku pochopit, naopak jí údajně brali za zradu a pošlapání minulosti.

 

Louža
30.06.2017 11:05

A proč vlastně tak strašně propadla předchozí sólovka Scream? Připadá mi že mrdnout s kytarou o zem a hnát to samplama je dobrej nápad. Navíc ta deska drží dobře pohromadě a jsou tam opravdu pěkný melodie a supráckej zpěv. Nic proti třeba Carry On, ale Scream mě teda pořád ještě baví skoro víc. Podle mě je fantastický, když umělec vydá čtyři úplně rozdílný alba... a Scream je fakt hodně rozdílný. Přitom tam je všechno.

 

Zetro
21.10.2015 14:55

Mne sa teda posledny Soungarden polovicka velmi pacila a koncertne som ich videl dva krat a nezdalo sa mi ,ze by to nejak velmi skripaloKazdopadne novemu Cornellovi davam tiez 70%