Last Hardrock Outsider

ČAD - Zabi ma!

Předběžně upřesním situaci: „Zabi ma!“ je první deskou ČAD, kterou jsem si kdy pouštěl, zároveň jde o článek, který je zveřejněn 13.1.2020, v den sedmého výročí spuštění těchto stránek. Snad mne tedy sám o sobě nezabije. Důvodem mé chvilkové zvědavosti po hudbě trojice ze západního Slovenska byl samozřejmě účelový hype ze strany určitých chytrolínů (Louis z MP je fajn i s jeho 10/10, mám však na mysli jiné figurky), kteří dokázali kapelu v posledních letech vychválit takovým způsobem, až by si leckdo „nepevný“ mohl myslet, že snad letos přichází pomalu s albem roku. Upřímně? Jde o vcelku dobrou nářezovku, solidně provedenou stran studiové práce, ale nikterak dlouhodobě přínosnou v rámci nápadů. Deska roku? Neblbněte! Vždyť je to holý nesmysl. Kroťme tedy emócie. I súdruh Gustáv Husák svého času hřímal na jednom ze sjezdů: „Nech odpadne, čo je oportunistické, nech odpadne, čo je kolísavé...“, osobně se však přidat k stádu nechystám, protože hudba téhle partičky v sobě opravdu nemá punc výjimečnosti, na to ČAD pracují totiž s velmi úzkým a omezeným pásmem výrazových prostředků. 


ČAD na nové desce sice pumpují do davu besnotu a frustraci ze společnosti, ale u mne se to míjí účinkem. Ve svém posluchačském životě totiž dávám přednost pozitivnější porci hudby, té kde jde o nápad, zajímavé harmonie, melodiku nebo třeba překvapivě vystavěnou aranži, to vše upřednostňuji před onou agresivní metalovou formou, jakou reprezentují ČAD. Stať nasratý so zaťatou pesťou a vyvalenými očami po dobu vyše polhodiny nieje riešenie! Brát onu naštvanost ze společnosti jako zábavu mě přijde vcelku povrchní a krátkodeché, nikoliv vtipné. Snůška agrese a negativismů nacpaná do přímočaré směsi humpoláckého thrash metalu a hardcore, která vás po pár minutách přestane bavit, pokud vás tedy vůbec kdy bavit začala, se po nějaké době vyčerpá, k opakovanému poslechu však rozhodně nevábí. Chuchvalce hluku učesávané mocnými rytmy, které kdybych pocítil v nějakém menším klubu, tak se zhruba se začátkem třetí odehrané skladby otáčím na patě a mířím k východu. V obecné rovině mě zkrátka nemají tihle ČAD zas až tak moc co nabídnout.



Když vidím lídra Pištu Vandala, jak beseduje leckde v televizních pořadech či internetových médiích třeba o knihách, jsem přesvědčený, že jde o inteligentního a inspirativního člověka se správným náhledem na svět a smyslem pro humor. Nepochybuji. Z toho důvodu mám pocit, že k němu jeho prezentace v rámci kapely ČAD vůbec nesedí, ten chlapík už je zkrátka mnohem dál. Hudební část jeho aktivit prostě beru jako nějakou divnou pózu naštvanosti a dokonce chvilkově přemýšlím nad tím, jestli ho to vážně baví. Možná to ale naši východní sousedé berou jako „cool“ záležitost, tím myslím onen stav, kdy je intelektuál jakože nazlobený.  Stačí jen pár samolibých jedinců z okolí, co chtěj být slyšení a vidění, zakládajíc si na vlastní pseudo-důležitosti, a ti už světu rádi sdělí, že ČAD ozajstně válcujú. Sú zrazu „in“, áno, lebo tvrdiť, že ČAD sú super a „in“, to je dnes velmi žiadúce. Ak niečo znamenáš, musíš tvrdiť, že ČAD naozaj ašpirujú na post najlepšej československej metalovej grupy súčasnosti. 


Pro mne se materiál slévá do jednolitého nářezového bloku, kde není prostor pro potřebná hudební občerstvení. Jedna skladba je jako druhá, z čehož se vyjímá akorát titulní kousek „Zabi ma!“, který je o něco pomalejší a ponuřejší než ostatní vály. Úvodní tandem „Žerem hněv“ a „Ľudia smrdia“ udeří do prostoru jako dynamit. Má to ostatně zadané jako úkol číslo jedna. Jde o náklepový hardcore style, řekněme po vzoru slayerovské desky „Undisputed Attitude“, kterou však spíše nemusím. Žádné vyhrávky, vrstevnaté perličky, natož pak sóla, jede se přímočaře a tvrdě na dřeň. Všechno je ohlodané na kost, takže po chvíli člověk zjistí, že si kapela už na začátku vlastně vystřílela celý zásobník. Onen tlak je totiž to jediné, co nabízí. S třetí skladbou „Mrtvi okolo mňa“ už se začínáte ošívat a zjišťujete, že vás to dramaturgicky moc nebaví a to jde o jeden z nejlepších válů desky. U čtvrté „Strážcovia ohňa“ prakticky nemáte potřebu pokračovat. Neberte to však jako kritiku jednoho konkrétního alba, ale spíš jako nedostatečné pochopení celé jedné hudební odnože (snad se jí také říká crust). Novinka má tedy alespoň velmi slušný, plný a dynamický zvuk, což ji šlechtí. Bohužel svou náladou působí jednotvárně a v textové rovině negativisticky, což beru v tomto případě pouze jako zbytečnou pózu.


Foto: Michal Cetera
Instagram: @michalxvx


13.01.2020Diskuse (12)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

J.Rose
15.01.2020 15:08

crust_grinder:
Super přístup a nadhled pane. Jinak mám Čad taky docela rád. Je to vlastně jediná kapela, kterou si poslechnu, pokud jde tedy o ten Crust - hard core atp.
Viděl jsem je před lety, jako předkapelu Napalm Dead, které poslouchá má žena a nebylo to vůbec špatné. První skladba kterou jsem od nich slyšel, byla Konflikty a hned mě dostala, hlavně ten pravdivý text :-)

 

crust_grinder
15.01.2020 14:19

Ako už hovorí môj nick ja mám crust rád. A nebudem sa tajiť tým, že mám rád Čad. Súkromnej vojne a Bastardovi by som bez hanby naparil 10, koncerty ma bavia, nájdu sa u mňa CD aj merch. Ale cením túto recenziu, v niečom podľa mňa prehnane prísna, vo väčšine však reže do živého. Ja osobne by som dal albumu 6/10, chápem že niekto môže mať iný názor vkus aj dať vyššie ale toto 10/10 od istých kruhov mi tiež prišlo trápne. Pre mňa ako hudobníka by to bolo až frustrujúce si nevypočuť absolútne žiadnu kritiku. Ok pri jednom, dvoch albumoch sa to asi stane každý sa raz dostane k svojmu opus magum, ale najlepšie to vystihuje odpoved jedneho nemenovaného rádia prečo dal tomuto podla neho bezchybnemu albumu 10/10, ked album Bastard bol to najlepsie co vydali a dal mu 10/10. No preto lebo je lepší :D

 

Pekárek
13.01.2020 22:39

Tohle navazovalo na Youtube na klip Čad:
https://www.youtube.com/watch?v=p6q7jR63dGc
Fakt jsem se pobavil:)

 

Stray
13.01.2020 20:43

Alda: Dík. To je perfektní, jsem rád, že jsem doporučil hudbu dle gusta. :-)

 

Alda
13.01.2020 20:41

Gratulace, Strayi, k sedmi letům na "scéně", a gratulace k pěkné a vtipné recenzi, díky které jsem se dostal ke skupině ČAD, o které vím, že existuje, ale de facto jsem je dnes slyšel poprvé - na základě tohoto článku - a... po třech posleších za sebou konstatuji, že líbí, že si to ještě pustím, a že 50% je OPRAVDU, ALE OPRAVDU MÁLO! :-)

 

Kelly
13.01.2020 20:16

Slovenský Alkehol nebo Harlej v tvrdší podobě. Také hrajou furt to samé a popularita velká. Ze všech jejich desek bych poskládal jedno perfektní dvojalbum :-) Ale nechť si každý užije dle svého gusta. Já taky nikoho nenutím oslavovat Cryptic Slaughter :-)

 

Tomáš
13.01.2020 19:24

Tož zatím jsem to slyšel jen jednou, je to podle mně méně výrazný album než Bastard nebo Ťažký kov. Zvuk slušný.

Souhlasím s tím, že to je takové "na jedno kopyto", ale to k tomuto stylu asi tak nějak patří.

Za mně jsou velké pozitivum texty v domácím jazyce.

Hype kolem toho je fakt velký, ale tak snad to aspoň možná přitáhne pár dalších zájemců k metalu ne?

 

Stray
13.01.2020 13:25

Vysoká návštěvnost dneska. :-) Mě se to jeví jako normální průměr, stylově to není můj šálek a zvuk to má parádní. Možná bych je spíš přirovnal k ENTOMBED z doby okolo roku 2000. Recenzi jsem napsal jen z toho důvodu, že z novinek naprosto nic není a o téhle desce jsem slyšel jen samé superlativy, což se pak tlouklo s tím, jak jsem to slyšel sám. Taky bych v sálu asi nevydržel, přeci jen jsem už trochu starší člověk. Dík za prozatímní příspěvky.

 

Honza H.
13.01.2020 13:19

ČAD mají odezvu slušnou, spoustě lidem se jejich muzika líbí, budiž jim přáno.
Mně však jejich tvorba naprosto míjí - a to až tak, že jsem musel při jejich koncertu odejít ze sálu (byli předloni předkapelou Tankard, moje jediná zkušenost s ČAD), což se mně stalo snad úplně poprvý v životě, protože jinak všechny předkapely vždycky poctivě sleduju a nemívám s tím problém ani v případě, kdy nehrajou úplně podle mýho gusta. Ale u ČAD jsem to prostě nedal....

 

J.Rose
13.01.2020 12:52

Súkromná vojna a Ťažký kov, jsou podle mého jejich vrcholy. Těm bych těch 80% klidně dal. Jinak mi tak trochu připomínají AC/DC. Všechny desky znějí + - stejně.