Boomer Space

BURNING WITCHES - The Dark Tower

Vlastně je to stejné jako u vrcholového sportu. Do odvětví, která patřila dříve většinově mužské části populace, začíná fušovat stále více ženských, což sebou nese i možnost srovnávání, jak jim ta která činnost padne a co pozoruhodného, vlastního a dosud neslyšeného, do ní mohou se zpožděním mnohých dekád přinést. Švýcarské čarodějky BURNING WITCHES mohou být dnes leckým považovány za heavymetalovou senzaci, z mého pohledu jde však po hudební stránce o omšelý a nenápaditý prefabrikát, opírající se o celou řadu heavymetalových klišé z osmdesátých let a do detailu pilovanou image všech pěti aktérek, navíc přikrmovanou pohotovým a zručným PR.


Víte co, vůbec mne nevadí, že holky hrají heavymetalovou hudbu. Zvlášť pak v podobě, která byla aktuální téměř před čtyřiceti lety a kterou jsem kdysi dávno miloval. Pěvecké a instrumentální schopnosti na to zjevně mají. Vadí mne zde nulová snaha po přísunu něčeho vlastního, jen trochu osobitého, co by u jejich jména připustilo alespoň nepatrnou zajímavost a nadstavbu. Ve srovnání s RIOT CITY, EVIL INVADERS, AMBUSH, ENFORCER a několika dalšími tak tahle kapela určitě neobstojí.



Mám za to, že mužských metalových kapel z osmdesátých let, které zněly jako současné valkýry z BURNING WITCHES, mohlo být kdysi počítáno na stovky (možná i tisíce). Mezinárodní formace sídlící ve Švýcarsku však dokazuje, že i s průměrnou skladatelskou vybaveností lze prorazit ve velkém, pakliže nechybí správná manažerská práce, načasovaný marketing a opíraní se o věci, na které zjevně právě ti nenároční posluchači metalové hudby slyší. Z mého pohledu holkám prostě chybí nadprůměrně dobré songy, takže solidně vypadat, působit do detailu metalově a hrát metal jako v roce 1985 na mne prostě v žádném případě nestačí. Mohu uznat do detailu vypilovanou stylizaci, muzikantskou zručnost i slušnou hlasovou výbavu, ale nic nemůže zastínit fakt, že to, co se děje na novince „The Dark Tower“, je prostě pouze průměrné.


Ústřední členka kapely, kytaristka Romana Kalkhul, spolu s mentorem švýcarské pětice Schmierem z DESTRUCTION, tak prvoplánově kalkulují a sází všechno na jednu kartu, a sice na kartu formy provedení, až musí být bystřejším jasné, že BURNING WITCHES prostě chybí závažnější podstata. Neříkám, že holandská zpěvačka Laura Guldemond není přesvědčivou frontmankou, právě naopak, až s ní začalo být o kapele více slyšet, neboť charisma má, hlas rovněž, ale repertoáru prostě i tak cosi chybí. Hudba, kterou se BURNING WITCHES prezentují, je zkrátka totálně prázdná a přežitá, což je především dokonale vydojenou metalovou formou, nad kterou přeci nemůže žádný posluchačský fajnšmekr jásat.


V aktuální sestavě se navíc nachází i kytaristka Courtney Cox z THE IRON MAIDENS, která dočasně nahradila Larissu Ernst, jež stačila ještě nahrát právě aktuální materiál, aby se v současné době nacházela v radostném očekávání. Už jen fakt, že v průběhu trojnásobného poslechu jejich nové desky jsem vždy spolehlivě ožil, až když přišly na řadu v závěrečné bonusové části umístěné předělávky skladeb „Shot In the Dark“ od OZZYHO OSBOURNEA a „I Wanna Be Somebody“ od W.A.S.P., svědčil o tom, že vlastní tvorbou mne tahle podezřele sestavená partička vůbec nezaujala. Jestliže jsem něco podobného německým WARLOCK kdysi dávno se vším všudy věřil, pak zde to nejde, neboť tady nacházím akorát ne až tak pevnou rekonstrukci všech heavymetalových póz a propriet. Rád bych hodnotil jinak, ale neznám důvod proč. Kvůli odrhovačkám typu „Renegade“? Nudné baladě „Tomorrow“? Ne ne, tohle je zkrátka průměr se vším všudy.


14.05.2023Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

David
26.05.2023 02:10

BW jsou jednou z mých nejoblíbenějších kapel posledních let, ale letošní album mě bohužel zklamalo. To ale pořád neznamená, že je špatné, jen minule bylo prostě líp. Ovšem největší slabinu slyším v tentokrát nudnějších skladbách jako takových, stěžovat si na neoriginalitu v žánru, je kterém bylo vše řečeno před čtyřiceti lety nemá smysl a posluchačům, kteří dodnes drtí staré Slayer, Judas Priest atd. opakování starých postupů nevadí, v opačném případě má každý možnost poslouchat něco modernějšího. Na BW mi vlastně nevadí vůbec nic kromě toho, že mi prostě nesedla tato poslední sada písní. Jinak jsou Čarodějky fajn, viděl jsem je i naživo a bylo úžasné sledovat, jak tu muziku dělají srdcem a jak je hraní strašně baví! Tak snad příště bude líp...
Burning - 9/10
Hexen - 7,5/10
Dance - 8/10
Witch - 9/10
Tower - 6,5/10

 

Stray
24.05.2023 12:50

Jsem v klidu. Jen úřaduji. :-) Chtěl jsem dát jen najevo, že za tím co jde ven, je ještě další prostor, kde zvažuju, co vůbec má cenu psát, sice většinově ty věci končí v té jámě, jak do ní rolba na zimním stadiónu vysypává sníh, ale i tak se řadou věcí, co neprojdou, zabývám (alespoň si pustím tři, čtyři písničky). U věcí, co projdou až k článku a zároveň procentuelně moc nebodují, zkrátka bylo přeci trochu víc co říct. Přistoupili?

 

Honza
24.05.2023 12:40

Stray: v klidu, já sem chodím rád a nevadí mi, že má něco nízká % :) Jen tu desku slyším trochu jinak, to asi ničemu nevadí. A rád občas napíšu do diskuze. Dávat všemu +- stejně je samozřejmě nesmysl.

 

Stray
24.05.2023 09:19

Tak si holt vyberte, buď budete sledovat web, kde se v průměru všemu dá 80%, a nebo web, kde se autoři budou vyjadřovat bez skrupulí. Teď mám v kaslíku odkazy na poslech tuzemských WITCH HAMMER, REFORE a FORREST JUMP. Kdybych to fakt chtěl napsat podle toho, jak to cítím a vůbec zabývat se tím, tak bych se v hodnocení pohyboval +/- okolo 40%, takže je vlastně jasný, že na tyhle věci článek prostě nebude, nedává mě smysl psát recky na něco totálně zaměnitelnýho.

 

Honza
24.05.2023 08:37

Mě se to celkem líbí, samozřejmě to není objevné (ale co v metalu dneska je...) ale v tom svém žánru to je v pohodě, zapamatovatelné melodie, instrumentálně je to taky OK (což hlavně naživo dřív nebylo, i jsem si říkal, kdo asi nahrává desky :) ) zvuk OK, výrazná zpěvačka, já bych to asi hodnotil výš, v rámci toho, co dnes vychází za heavy metalové desky.

 

orre
15.05.2023 20:29

Na tohle už mám hodně rozmlsané uši a nejsem ten typ kelímkového fandy (metal kurva!). Navíc hrozně slyšet holky. Je to to pořád nevyhrané a můj názor, že metal mají hrát chlapi pořád trvá. Prostě jen neškodně úsměvné holky co si hrajou na tvrďačky. Tak působí celá deska.

 

Kelly
15.05.2023 06:57

Ve vypjatých polohách mi zpěvačka Laura Guldemond asociuje Jill Janus z Huntress.

 

Pekárek
14.05.2023 22:01

Zvažoval jsem také.:-) Recenze odpovídá tomu, co jsem slyšel. Nad 60 bych asi nešel, i když kdo ví:-)