Last Hardrock Outsider

BRUTAL ASSAULT - Pevnost Josefov, 5.-8.srpna 2015 - den třetí

Poslední den letošního pekelně rozpáleného dvacátého ročníku Brutal Assaultu už toho zjevně měli všichni plný brejle, díky bohu byl i rozpis kapel pro sobotní večer jednoznačně nejslabší ze všech čtyř dní. Nedokážu si představit, jak bych vydržel u pódií, když by tomu bylo naopak. Tak jako ostatně v minulých letech, kdy poslední večer mnohdy naopak znamenal programové vyvrcholení. Z tohoto důvodu děkuji pořadatelům, že se z mého pohledu trochu děravější hudební dramaturgie sobotního dne velmi hodila. Vlastně už se jednalo o takovou dohru, protože mne vcelku zajímaly vlastně jenom tři kapely – THE HAUNTED (jenom tak trochu), CRADLE OF FILTH (jenom kvůli Čechům v jejich řadách) a AT THE GATES (docela i dost). Byl jsem však nejprve postaven před nelehký úkol, protože jsem krátce po poledni zjistil, že díky přetížené mobilní síti, jsem se už více než den nalézal mimo funkční telefonní spojení a potřeboval jsem se nějak domluvit s kýmsi jinde ubytovaným na hodině a místě odjezdu směr západní Čechy. Díky schopnosti improvizace, a za pomoci půjčení cizího telefonu, jsem se nakonec dopracoval ke zdárnému výsledku, byť jsem se nakonec poprvé musel dokonce jít podívat do toho stanu, co stál v zadní části areálu a kde hrála celé čtyři dny ta prapodivná droboť, kterou jsem snobsky ignoroval.

 

 

Tak tedy sobota večer. Když se začínám soustředit na dění na hlavní scéně, zrovna tam předvádí svůj technický death metal Kanaďané CRYPTOPSY. Vlastně mám na jejich hudbu zhruba podobný názor jako na CANNIBAL CORPSE dva dny před tím, byť jde samozřejmě o něco trochu jiného. Ta shoda pramení ze zjištění, že po instrumentální stránce mě kapela baví, ale ve chvíli kdy frontman otevře pusu, nadšení hodně rychle klesá až se úplně ztratí. Alespoň si během setu vzpomenu na den starou rozpravu nějakých holek od stánků s merchem, kde jedna povídala té druhé něco na téma: s poslechem jakého metalu kdysi začínala a že pořád přitvrzovala až skončila u technického death metalu a dnes poslouchá jenom tento styl. Asi si dovedete představit, jak dlouho jsem tam stál, napůl zíral a napůl oblouzněn touto divno-informací předstíral zájem o koupi nějakého trička a přitom v duchu kroutil hlavou. Zkrátka se do něčeho podobného emočně nejsem schopen dostat a to za žádných okolností. Na rozdíl od těch ženských sakramentských. Vždyť i Honzík Vedral kdysi v pořadu „Ladí neladí“ pravil, že dobrá hudba se musí prostě dát jednoduše zapískat, ne? :-) A já asi opravdu pískat potřebuji.

 

 

Švédové THE HAUNTED jsou mi žánrově mnohonásobně bližší než CRYPTOPSY, ale také netvrdím, že jsem nějakým zapáleným fanouškem. Ostrý melody neo-thrash/ death göteborského střihu však slavil v jejich podání úspěch a kapela se staronovým lídrem v čele předvedla pořádné sekyrnické hody. Mělo to spád, energii a bylo to zkrátka pořádně ostré pozdvižení, takže opravdu nebylo divu, že se koncert hodně rychle přehoupnul do své konečné fáze, aniž by člověk nějak znuděně přešlapoval nebo se nedej bože dokonce díval na hodinky.


 

 

Stylový mutant ze všech možných extrémů tvrdé hudby SUICIDE SILENCE mne upoutali spíš stylizací, tetováním, hipsterskými plnovousy a celkovým působením na pódiu, zkrátka vším, jenom opravdu ne hudbou. Asi jsem na něco podobně uvřískaného a monotónního příliš starej. Vlastně ještě o něčem bych věděl, líbí se mi jejich chaotický logo, které jsem v průběhu festu viděl na desítkách triček jejich fanoušků. Tato zvláštní směska metalcoru, deathu a dost možná i grindu, upraveného tak, aby se to i americkým odběratelům dobře konzumovalo, kolem mne proplula, aniž by jsem na ní zpozoroval cosi jen minimálně zajímavého.

 

 

Islandští SÓLSTAFIR vlastně asi nemuseli být úplně špatní, ale z toho co slyším v průběhu svého procházení kolem scény, mě tihle vikingští hipíci také nedonutí k tomu, abych se alespoň na chvíli zastavil. Je v tom hodně pomalých pasáží, hodně akustiky a celkové zaměření písní spíše na náladu, pocity a atmosféru, zkrátka hudba, na kterou se člověk musí naladit a já v sobotu večer už prostě neladím, neboť se těším na půl-litřík dvanáctkového piva. Z tohoto důvodu vezme za své i koncert HEAVEN SHALL BURN, z něhož jsem zde neviděl ani minutu.


 

 

Straširybkové ze Suffolku neměli příliš svůj den, byť za poslední dva roky jejich první koncert na našem území, který proběhl již s dvěma Čechy v současnosti působícími již nějakou dobu v jejich řadách, nebyl úplně špatný. Problém vězel zejména v přetrvávajících problémech se zvukem, který v některých momentech vcelku nepříjemně zahaproval a koncentraci kapely ovlivnil. Odnesla to bohužel zejména zpívající klávesista, jejíž pěvecké party prostě nebyly nikdy slyšet. Jinak to byl vlastně rutinní koncert jako celá řada jejich předešlých, tedy přesně takový, na jaký jsou zjevně fanoušci těchto vampírů zvyklí. Vzhledem k tomu, jak povedená je poslední řadová deska „Hammer Of The Witches“, program koncertu nebyl překvapivě této skutečnosti přizpůsoben a CRADLE OF FILTH vlastně vesele hráli zejména průřez svou o něco starší tvorbou. Z novinky zazněla určitě „Right Wing Of The Garden Triptych“, jinak si vážně nejsem s ničím jistý, natož abych zde bleskově vyjmenoval příslušný play-list z nekonečně dlouhých názvů jejich bláznivých skladeb.


 

 

Švédové AT THE GATES rozdrtili zdi josefovské pevnosti a doslova vyučovali svým melodickým death metalem, jehož průkopníky kdysi dávno byli. Jak skladby ze staré etapy, vyšperkované největšími bombami z alba „Slaughter Of The Soul“, tak celá řada věcí z comebackové a neskutečně podceňované perly „At War With Reality“, měly v sobě zkrátka vše potřebné k tomu, aby mne vystoupení této pětice dokonale sejmulo. Dokonalý řezavý zvuk s trochou onoho typického chrastění, přímočarost, bravurní kytary v sólech i riffech, parádní rytmika pohánějící vše vpřed, skvěle řvoucí frontman, a pak také obrovské nasazení kvintetu, které zapříčinilo, že AT THE GATES bez větších prodlev vystřelili za hodinu více skladeb než kterákoliv jiná kapela. Jednoznačný vrchol posledního dne dvacátého ročníku festivalu Brutal Assault, o jehož další návštěvě se zatím pouze rozhoduji, vždyť tahle letošní pátá účast v řadě bez přerušení sebou nese také jednoznačný fakt, a sice ten, že člověk zde viděl už prakticky (skoro) všechno. A o tom bude právě následující pojednání v sekci Asylum, které se bude snažit nalézt a nastínit východiska a kapely, které by příští program tohoto festu mohly nějakým způsobem udělat zajímavým.


Zdrojem fotografií Zdeněk Zelený


17.08.2015Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Stray
20.08.2015 11:22

V sobotu jsem šel k Bábě až okolo 13-14hod., dopoledne bazén, v pátek jsem tam byl mnohem dřív (9:30hod) a bazén až pak. Letos výborné výpečky, zelí s houskovým knedlíkem za 95,-Kč. :-)

 

Norr
20.08.2015 08:33

Mám ten pocit, že jsem Tě v sobotu dopoledne viděl u Kulatý Báby...

 

 

 

TOPlist