Last Hardrock Outsider

BLOODBATH - Grand Morbid Funeral

Těmto švédským umrlcům zatím nebylo dáno úplně prorazit (věc úhlu pohledu a ten můj zní: MORBID ANGEL z nich zatím nejsou), přestože mají za sebou několik velmi zdařilých děl, která  patřila k tomu nejlepšímu, co ve 21.století vzniklo v deathmetalovém ranku. Přestože alba BLOODBATH, na kterých ještě účinkoval v roli lídra Michael Akerfeldt, měla opravdu co říct, o kapele se stále hovořilo pouze jako o bočním projektu složeném z členů OPETH a KATATONIA. Letos se však těmto seveřanům povedl další husarský kousek, velmi zaneprázdněného Akerfeldta totiž vystřídal u mikrofonu Nick Holmes z PARADISE LOST, což u celé řady pamětníků způsobilo opravdový poprask a mnoho otázek cloumajících povětřím. Jak se deathmetalových vokálních partů zhostí právě zpěvák, jenž je (snad kromě úplných počátků) u své mateřské kapely celou dobu potíral? Nové album „Grand Morbid Funeral“ však nakonec potvrzuje, že to byl dobrý tah a že Nick Holmes ze svého pradávného záhrobního murmuru nevypadl, naopak jeho mocný hlas se v nynějších brutálních polohách pohybuje s naprostou přirozeností, což je vzhledem k faktu, že dotyčný podobným způsobem třiadvacet let nezpíval na žádné nahrávce, vcelku zajímavé a lze říci i obdivuhodné.  Jeho projev nepostrádá sílu ani patřičně výrazné zabarvení a je pro tento druh jeskynní hudby jako dělaný. Poslech alba je navíc opravdovým dobrodružstvím, protože mi přijde jako noční pouť po nějakém temném hlubokém lese, kde se mezi stromy nachází celá řada skalisek a prazvláštních útvarů, na kterých jsou občasně vytesány starodávné runy a ornamenty, svědčící o dávných civilizacích. Zlověstnost a mrazivost těchto zapovězených míst z vylidněné doby raně gotické jakoby byla zhudebněna v drážkách tohoto nanejvýš podařeného díla. Skladby si udržují kompaktnost a atmosféru, přesně ty vlastnosti, jaké příznivec severského death metalu z počátku devadesátek tolik upřednostňoval. Tohle je zkrátka nanejvýš podařená reinkarnace.


 

 

Nick Holmes v počátcích své hudební dráhy rovněž platil za vokální zjevení a svou někdejší zkušenost letos zúročil naprosto dokonale. Ono vlastně může jít v jeho podání o hozenou rukavici směrem ke kapele VALLENFYRE jeho parťáka, spoluhráče, kytaristy a hlavního mozku PARADISE LOST Grega MacKintoshe, který u této kapely obstarává rovněž také deathmetalový chropot. Hudba obou formací se od sebe zas až tolik neliší, byť BLOODBATH jsou dle mého o něco divočejší a rvavější hudbou, kterou kromě Holmesova mocného hlasu dělají především drásavé kytarové výpady pánů Anderse Nyströma (KATATONIA) a Pera Erikssona, které zároveň nejdou pro nějaké klokotavé sóĺo příliš daleko. „Grand Morbid Funeral“ tedy může uhasit žízeň mnohých po rané etapě původního švédského deathu, ale i po rané fázi Nickovi mateřské kapely, která v roce 1991 vyvrcholila legendárním albem „Gothic“. Musím tedy jen a pouze potvrdit, že Švédům se zde i díky nové posile povedlo nahrát znovu naprosto skvělou fošnu, která se drží old-schoolového pojetí žánru a v ničem si nezadá s tím nejlepším,co tento rok na evropské metalové scéně vyšlo. Bzučivý sound jakoby byl stvořen v prostorách stockholmského Sunlightu a i přestože tomu tak není, je na nahrávce patrné, o co se vlastně BLOODBATH snažili. Osobně jsem nic lepšího od prvotní etapy existence krajanů z ENTOMBED v tomto žánru vlastně ani neslyšel, byť se samozřejmě zas až tolik nepočítám mezi bedlivé pozorovatele podhoubí této hudby. Tohle je zdařilé dílo narvané atmosférou.


25.11.2014Diskuse (8)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Valič
04.12.2014 10:30

První dvě řadovky se mi sice líbily víc (trojka mě moc nebaví), ale i tak se jedná o povedené album. Nezdá se mi, že by Nick zpíval stejně jako na prvních deskách Paradise Lost, ale jeho současný styl se k novému materiálu Bloodbath celkem hodí. Celé je to takové hodně „old school“, což byl asi záměr kapely. Novinka Horrendous je celkem v pohodě, ale u podobných mladých kapel mi už trochu začíná vadit, že ty svoje death metalové vzory v podstatě pouze kopírují a většina z nich se ani moc nesnaží vytvořit si svůj vlastní styl. Od OSDM kapely samozřejmě nečekám bůhvíjakou originalitu nebo dokonce experimenty, ale zdá se mi, že na přelomu osmdesátých a devadesátých let byly ty kapely daleko osobitější. Když srovnám třeba první alba Entombed, Autopsy, Morbid Angel, Obituary nebo Deicide, tak každá ta kapela má svůj vlastní nezaměnitelný styl, který jde často poznat i po pár vteřinách poslechu. Proti těm novým kapelám rozhodně nic nemám, ale uvítal bych, kdyby se víc z nich snažilo ten styl nějak posunout a obohatit a ne jen stále recyklovat více než dvacet let staré desky klasiků žánru.

 

Pekárek
27.11.2014 13:54

Jasné,dobrý producent by tomu prospěl:). Zkus to, celé je to opravdu dost pestré, nápadité a prodchnuté těmi správnými standardy.

 

Stray
26.11.2014 11:07

Teď k těm HORRENDOUS, udělal jsem si zatím čas na jednu věc, tuhle: http://www.youtube.com/watch?v=G2Cn9xLUOjk Píšu už teď, protože z nahrávky lze zjistit, že je to v pohodě.:-) Líbí se mi to, trochu tomu zvýraznit kontury, nasypat do toho o něco více peněz ve studiu, tak by mohli postupem času pomaloučku získávat lepší pozice na tom žebříku. Konkrétně na téhle skladbě je můj poznatek, když si budu hrát na chlápka co v tom studiu s nima bude sedět a něco jim předat: "K čemu je ta úvodní pasáž mezi 0:00 - 0:50? Nezdržujte lidi, začněte rovnou nářezem, pánové!":-)

 

Smolik
25.11.2014 17:18

Pouze doplňuji, že jejich (dle mého soudu) nej album nazpíval Peter z Hypocrisy.

 

Stray
25.11.2014 15:05

Pekárek: jsem rád, že chápeš můj pohled, který se nezabývá tím zdali je něco mainstream nebo UG. Dost dobrou skladbu může udělat koneckonců i KABÁT!:-)Co se týče mého vztahu k subžánrovému podhoubí, tak abych se přiznal (i když se snažím aby to v reckách nebylo znát) - NENÁVIDÍM HO, všechny ty neúspěšný chytráky, kavárenský povaleče, alternativce, vyžírky, samozvané umělce, intelektuály, znozectností přizdisráče a rádoby opravdové - skutečně je jen a pouze nenávidím!:-))Na druhou stranu zas dokážu ocenit kapelu, která je v UG ráda a šťastná, mainstream nenapadá a jede si to svoje. Takové z nich jedině uznávám.

 

Pekárek
25.11.2014 14:17

Jasně:) On je ale velmi podnětný ten pohled jinýma očima, což v tvém případě znamená, že undergroundu nenadržuješ, resp. že nezastáváš takovou tu "inkviziční" pózu stran žánrové čistoty. Preferuješ silné skladby vždy a všude. Osobně mám tendenci občas přeceňovat žánr, resp. nižší stupně undergroundu:), takže mě právě až tvůj pohled vybízí k tomu, abych zbytečně neignoroval kvalitu. To jen tak pro dokreslení. Jinak na Holmese jsem fakt zvědav, dosavadní alba byla dost v pohodě, byť jde jen o hraní si na death metal:). Jsou to prostě příliš protřelí muzikanti na to, aby natočili nějakou vyloženou blbost, a ty správné postupy mají v malíku.

 

Stray
25.11.2014 12:04

To, že jsem tě přesvědčil, myslíš asi tak, že můj pohled na umístění deathmetalu v celém tom subžánrovém spektru je jinej, že? Asi jo, death metal je u mne androš a proto nepřichází do úvahy, abych o tak malé kapele jako BLOODBATH někdy mluvil jako o mainstreamové záležitosti.:-)

 

Pekárek
25.11.2014 11:16

Dobré,přesvědčils mě:)Dobře napsáno. Zajímal by mě tvůj názor taky na něco méně mainstreamového:), ale z podobného ranku. Zkus si poslechnout Horrendous-Edysis. Víc hevík než punk:)