Last Hardrock Outsider

BLACKOSH - Kurvy chlast a black metal

Předně je třeba říct, že Blackieho sólová prvotina (opatřená v názvu parafrází na známé heslo - sex, drogy a rock´n´roll), vydaná pod německou značkou Iron Bonehead jako BLACKOSH, se povedla a najde zjevně uplatnění hned v několika oblastech společenského spektra fans, u metalových násosků, vtipálků a dost pravděpodobně i u mouřenínů. Na začátku si neodpustím úvahu. Mám pocit, že všichni ti, kteří zazlívají navrátivším MASTER´S HAMMER jisté odklonění (pouze v instrumentální rovině) od původní blackmetalové linie a nemají buňky na to se dostat do jejich zpřehlednělé písňové novostavby, která je právě u pražských poskládána na bázi silných textů a instrumentálních elektro-dokresů, velmi rádi sáhnou po této černé placce. Blackie sice nevládne stejně barvitou lyrikou a obrazotvorností jako Franta Štorm, ale ani zde se nic neděje bez nadsázky a humoru, navíc si songy drží uhrančivě pekelný old-school říz. 


Tento krátký materiál (jen devět skladeb) si totiž drží doslova smrtící drive, jenž čpí sírou, rozžhaveným uhlím a s lišáckým úšklebkem svého tvůrce pošilhává po pekle, byť z druhého plánu je mu nějakého belzebubování ukradené, hlavní je radost z nabušené blackmetalové hudby. Sveřepost postojů zde opravdu nehledejte, ačkoliv deska má punc - pleasure to kill - palby a to od začátku do konce. Vše co má spojitost s podstatou černého kovu, se zde totiž děje pouze v rovině, jaká má u podobně zkušeného muzikanta, jakým ex- kytarista z ROOT a CALES je, jediný smysl – a totiž navzdory hraní black metalu s veškerou instrumentální poctivostí, s úctou k historii a tradici, s uvědoměním si letopočtu vzniku novinky, jde o dílo dělané ve své textové složce s nadhledem a vtipem a to aniž by to narušilo drive a bytelné jádro. Rozpoznatelné je ovlivnění starou skandinávskou školou, zejména DARKTHRONE a BATHORY. Dokonce tuším, že nahrávka zní zhruba tak, jak by zjevně mohli znít DARKTHRONE v dnešní době, kdyby postupem let nenašli zalíbení v heavymetalovém retru, ale spíše by se naopak snažili moderním způsobem přiblížit nařezanosti svých prvních tří alb.



Myslím, že tak provařený žánr jako black metal může v současné době uspět jedině v podobné formě, jakou právě předvádějí oba tuzemské a letos aktivní subjekty, ať už mám na mysli MASTER´S HAMMER nebo novinku BLACKOSH. Svou textovou složkou oba projekty totiž dávají najevo, že jsou dalece vzdáleni nějakému sveřepému pohledu na věc, ale že se především chtějí svou hudbou bavit a zároveň jí udělat co nejlepší v každém jednotlivém aspektu a tím pádem prostřednictvím ní bavit i ostatní. Tady opravdu nejde o žádný přežitek s uctíváním sil pekelných, všemohoucího zla, ale o šikovné vklínění všech těch klišovitých témat do příběhů vykreslujících běžné každodenní obrázky, člověčí zápletky a situace. Deska „Kurvy, chlast a black metal“, to jsou vlastně takové vtipné průpovídky, které v kombinaci s onou instrumentální masou vytváří kolorit dobré zábavy podávané zkušeným metalovým matadorem, který ví, co má v jeho hudebním ranku ještě smysl a co už vlastně ani moc ne. Jakkoliv je deska udělaná se zápalem a reprezentuje moderní zvuk a natlakované pojetí black metalu, právě textová složka odkrývá lidskou stránku věci a dělá materiál ještě krapátko hodnotnějším, vždyť koho by nezajímalo zaslechnout něco o seancích při lihovině v suterénu panelového domu, v místech kde se dřív nacházela mandlovna? Nebo vyslechnout příběh o kanceláři s číslem 666, jejíž majitel se rozhodně netváří nadšeně na každého joudu, který na tyto dveře omylem zaklepe? To vše se můžete doslechnout na novince, která je vlastně takovým „best of“ Blackieho minulé tvorby. Dokonce jsou zde v povětří patrné i náznaky tvorby CALES a to když éter rozezvučí rozkřáplý riff songu „Funeralismus“ nápadně vycházející z odkazů mistra Quorthona. Tento song ostatně patří na osmiskladbové desce k úplně nejlepším.


Nikdo už nechce dělat, jenom na zadku sedět a čumět do fejsbůku celej pracovní den.

Trolovat přes anonymní účet s profilovkou fantomase a ze všeho si dělat legraci.

....

Ruce za hlavou, klepeta na stole, cedule nerušit, poslouchám KCHBM.

V tom někdo votravuje, asi móre neumí číst, vždyť je tam napsáno: Number Of the Beast!

(fragmenty z textu skladby „Kancelář s číslem 666“)


24.07.2016Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Pekárek
28.07.2016 12:46

Já nevím, ukázky mě nezaujaly, ale když to chválíte zrovna vy dva, tak si to koupím. Vinyl je nádhernej.

 

Imothep
26.07.2016 15:18

Nejlepsi dilo nejen ceskyho Black Metalu za poslednich hodne moc let.