Last Hardrock Outsider

BLACK STAR RIDERS - The Killer Instinct

Velezkušení hudebníci, kteří utvářejí kapelu BLACK STAR RIDERS, se během těch několika málo let pod touto značkou etablovali na světové hardrockové scéně a rázem vyrostli, a to z kapely která si původně pouze stanovila cíl - připomenout odkaz Phila Lynotta a hudby THIN LIZZY obecně. Vyrostli ve svébytnou jednotku, se kterou je nutné dlouhodobě počítat, ačkoliv čerpají stále z podobného hudebního ranku jako jejich oslavovaný předobraz. Viděl jsem je živě před několika lety v Pardubicích, kde odehráli nadupaný set ještě pod značkou obnovených THIN LIZZY v předprogramu JUDAS PRIEST a doslova mne nadchli, nicméně ještě před uzavřením nahrávací smlouvy s Nuclear Blast si tahle pětice muzikantů prozíravě změnila název, což byl tah, jenž se mi zpětně jeví jako velmi správný, protože je jasné, že pokud by kapela chtěla úspěšně fungovat z dlouhodobé perspektivy, musela se chtě nechtě co nejrychleji zbavit nálepky revivalu připomínajícího Lynottovi THIN LIZZY. S odkazem jeho hudby jsou však BLACK STAR RIDERS i nadále propojení a plně jej rozvíjejí, protože způsob vystavění nových songů vyloženě navazuje na všechno to, co není možné ve své původní kráse vzkřísit. 

 

Z pradávné sestavy „Ještěrky“ je zde sice už pouze kytarista Scott Gorham, ale jak skladatelský potenciál dvojice vůdčích zapálenců Ricky Warwick/ Damon Johnson, tak severoirský feeling, autentický pěvecký projev a písničkářský talent prvního jmenovaného z této dvojice, dělají z BLACK STAR RIDERS důstojného nástupce odkazu Lynottovi party. Ricky Warwick je ostatně jediným Ostrovanem v sestavě. Zbytek sestavy jsou do jednoho Američané. Rytmika světoběžníků, jmenovitě bubeník Jimmy DeGrasso (ex-MEGADETH, SUICIDAL TENDENCIES a mnoho dalších) a baskytarista Robbie Crane (ex-Vince Neil Band, RATT a další), tvoří služebně nejmladší duo, druhý jmenovaný ostatně teprve před rokem nahradil v řadách kapely dalšího hvězdného světoběžníka Marca Mendozu (např. ex-WHITESNAKE a jiné). Stařešina formace, čtyřiašedesátiletý Scott Gorham je kytarovou legendou a věrným Lynottovým spoluhráčem, který strávil u THIN LIZZY nejslavnější etapu od roku 1974 až do Philovi smrti v roce 1986. Damon Johnson platí za jeden z motorů kapely, jde o kytaristu spojeného s jižanským rockem, Američana, který však působil i v řadách doprovodné koncertní sestavy Alice Coopera. A konečně poslední člen, rodák z Belfastu - Ricky Warwick je onen drsňácký bombarďák, který se v devadesátých letech zviditelnil jako frontman skotské kapely THE ALMIGHTY. On je pravým srdcem BLACK STAR RIDERS a přísunem čerstvé energie. Jeho pěvecký projev, ale i způsob skládání, je vlastně hodně irský a v mnoha momentech připomene právě nežijící legendu. Podobný způsob připomenutí a rozvíjení něčího odkazu mne ostatně přijde mnohem více přirozený, než vše o co se dnes snaží například legendární QUEEN, kteří usilují o nahrazení nenahraditelného.

 

 

 

První album „All Hell Breaks Loose“ jsem zde v recenzi před dvěma lety sice celkem nepochválil, což bylo hlavně díky jeho neúměrnému  lpění na starém zvuku, který evokoval hudbu THIN LIZZY z let sedmdesátých, ale zároveň nedodával výsledku nic navíc, natož aby se THIN LIZZY skladatelsky alespoň mírně vyrovnal. Dnes již však vím, že pro tuhle kapelu není asi jiné cesty, než dodržení hardrockové původnosti příslušné k dávné době. Přesněji řečeno - pro Jezdce není moderní vyznění tím prvořadým, ale právě naopak, tito hudebníci jsou tradicionalisté, chtějí pouze skládat co nejlepší písně, které by se držely klasického rockového mustru, jenž byl vlastní i kapele, která byla díky zdvojenému zápřahu kytar a silně ostrovnímu textovému ukotvení neopakovatelná a nadčasová.

 

Dvojka „The Killer Instinct“ vlastně plynule navazuje na předchozí album a díky výborné produkci Nicka Raskulinecze (mimo jiné pracoval na posledních deskách MASTODON, ALICE IN CHAINS, RUSH nebo FOO FIGHTERS) tvorbu lehce posouvá k lepšímu výsledku, jinak se v podstatě nic nezměnilo. Pokud jste vždy byli fanoušky THIN LIZZY, určitě vás poslech letošních skladeb potěší, já osobně zde několik pozoruhodných čísel také objevil. Bojovná „Soldierstown“ patří k výrazným okamžikům. Song s výraznou vyhrávkou odkazující na bojovný irský naturel (něco podobného se nachází i v „Turn In Your Arms“) a pochodovou náladou je velmi aktuální ve svém textovém námětu – zmiňuje totiž násilné obsazování nejrůznějších měst po světě, ze kterých se během krátké doby jakoby nic stávají centrály cizích armád či nejrůznějších ozbrojených band. Výborný je i titulní song, který mne připomene památný hit THIN LIZZY, který byl v sedmdesátých letech věnován ostrovním fotbalovým fans „The Boys Are Back In Town“. O něco více těžkotonážní základ vlastní „Bullet Blues“, kde v závěru dojde k výživnému sólovému dovádění kytarového zápřahu, který hvízdá nad bytelnými riffy. „Finest Hour“ je jasnou ústřední hitovkou celé desky, tuto skladbu dělá především odlehčený ráz a výrazná melodika.

 

Album pokračuje v dobrém rozpoložení dál, takže závěrem mohu jedině chválit, zvlášť pak po takových skladbách jako jsou „Charlie Gotta Go“, „Sex, Guns And Gasoline“ nebo „Through The Motions“. Napodruhé se to všechno povedlo o třídu lépe a vlastně jsem kapele BLACK STAR RIDERS přišel na chuť (porozuměl) i ze studiové nahrávky, kterou hodnotím jako plnou schopných písní v klasickém hardrockovém stylu, jinak odpovídajícím svou formou zhruba konci sedmdesátých let. Jen je to vše podané s čerstvou chutí a energií. Povedená deska, kterou mám ve svém žebříčku určitě výš než třeba poslední album od AC/DC.


02.03.2015Diskuse (5)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Kropis06.01.2016 15:53

Konečně i já jsem našel čas poslechnout obě desky a asi tě nepřekvapí, že mě to hodně baví :) Dvojka o třídu lepší takže 80%, debut 70%. V tomhle miluju zimu, člověk sedí v kanclu a může dohánět resty :D

 

Zetro
13.06.2015 19:11

75%

 

Imothep
03.03.2015 15:33

Jo, mas pravdu, i kdyz ja byl vcelku prekvapen formou kapely a hlavne vernosti Sykesova vokalu, kdyz jsem je videl nazivo kolem roku 2000. Ale to tam z te posledni sestavy do roku 83 byli aspon tri clenove.

 

Stray
03.03.2015 15:09

Tak se to dá taky napsat. Poslední album "Thunder And Lightning" vyšlo v roce 1983, já osobně přímo v té době podobnou hudbu nesledoval, takže netuším zdali to po desce zapíchli bez kompromisů, nebo zdali čekali na zlepšení Lynottova zdravotního stavu a ukojení tužeb po sólových aktivitách či spolupráci s Gary Moorem. Opravdu jsem se nezajímal o to, co dělali THIN LIZZY v letech 1984 a 1985. Dnes mám samozřejmě všechna jejich CD od roku 1975 (od "Fightning") na originále, ale nejsem současník ani pozdní etapy se Sykesem. Kdysi v roce 1993 mne prostě jen všechna doporučení, jaká poskytovali členové METALLICY, tak nějak sedla a kapelu jsem si vzápětí velmi oblíbil. Nicméně NO LYNOTT, NO THIN LIZZY!

 

Imothep
03.03.2015 14:00

Jenom upresneni, Gorham byl behem sveho prvniho pusobeni u Thin Lizzy do roku 1983, pak ukoncili cinnost.