Last Hardrock Outsider

BLACK SABBATH - Technical Ecstasy

Zjevně nejvíce podceňované album BLACK SABBATH v jejich historii. V kontextu tvorby kapely ze sedmdesátých let znamená hodně zvláštní, zvukově barevné a až mainstreamově světlé rockové dílo. Osm zdejších skladeb mělo kouzlo neobvyklého i nesporné kvality, které se projevily v širším stylovém záběru, popírajícím BLACK SABBATH jako výrazově neměnnou jednotku tvrdosti, vyjadřující se výhradně prostřednictvím podlazených kytar. Songy byly opatřeny jemnějšími zvuky a dojemně tesknou atmosférou, takže „Technical Ecstasy“ působilo jako nostalgický soundtrack k chátrání a rozkladu. Nedílnou součástí týmu (kromě členů BLACK SABBATH) se při jeho tvorbě stal klávesák Jezz Woodruff, jehož nástroj silně ovlivnil výsledný produkt. V kapele však v té době nepanovala zrovna dobrá nálada, protože maniakální rychlost střídání koncertních turné a studiových prací si vybrala svou daň, takže uvnitř souboru docházelo k častým sporům každého s každým. Tony Iommi právě s najatým klávesistou nejvíce tvořil, Geezerovi jako vždy připadly texty a Bill Ward se cítil nedoceněný (zde si dokonce prosadil jednu skladbu, ve které sólově zpívá – „It´s Alright“, která se nakonec stala pilotním singlem, což vyvolalo ostrý spor s Ozzym), takže uvažoval o sólové desce. 


Co se týče právě Ozzyho, ten se zrovna vyhrabával z drogového rauše a všech problémů s tím nepřímo souvisejících (rozvod), takže se tvářil, že ho nějací BLACK SABBATH již zjevně vůbec nezajímají. Právě Ozzy Osbourne, jehož poničený hlas zde operoval v o něco nižších polohách, než jsme byli zvyklí na minulých deskách, se v luxusních studiích Criteria v Miami ukázal opravdu jen v momentě, kdy samotné skladby nazpívával. Přesto album „Technical Ecstasy“ dopadlo dobře a v žádném případě o něm nelze hovořit jako o nějakém kvalitativním propadáku, což byl případ až následného „Never Say Die“, po kterém se Ozzy s definitivní platností zdekoval. Celý proces nahrávání „Technical Ecstasy“, ale i produkce, tak stanul na bedrech jediného muže, a sice Tonyho Iommiho, kterého ostatní chodili do studia pouze navštěvovat z nedaleké pláže.



Album bylo zahájeno svižnou rockovou věcí „Back Street Kids“, což byl dunivý kousek ve stylu „Hole In The Sky“ nebo „Symptom Of The Universe“, valící před sebou hromadu nakupené energie, a i přesto, že mu do drásavosti těchto skladeb z předchozího alba „Sabotage“ trochu scházelo, šlo o vstup jak se na BLACK SABBATH slušelo a patřilo. Následoval rozmáchlý žalm „You Won´t Change Me“, který byl podkreslený sugestivní atmosférou kláves. Z této skladby bylo cítit, že „Technical Ecstasy“ se stalo albem ne příliš využívaným ke koncertním účelům, albem, kde si Tony Iommi hodně vyhrál se svými kytarovými sóly a různými vyhrávkami, jež zde dosahují až epické délky. Snad si tedy dokážete představit, jak málo se zvuk černokněžnických velmistrů z roku 1976 podobal jejich o šest let staršímu podlazenému vyznění. 


Druhá dlouhá a pochmurná suita měla název „She´s Gone“ a zdobila jí zejména masivní hradba smyčcových podkresů (u nás skladbu známe také v podání Marie Rottrové jako „Lásko, voníš deštěm“). Již výše zmíněná „It´s Alright“, kterou složil a sám nazpíval Bill Ward, se od celku nejvíce odlišovala. Výsledek nicméně není vůbec špatný, nesmí se však příliš dávat najevo, že jde o BLACK SABBATH (doboví fanoušci tenhle song naprosto odsoudili jako zaprodání se komerci). Šlo v podstatě o lehoučkou lennonovskou píseň s chytlavou zpěvovou linkou. Vrcholem se stala „Gypsy“, která dokonale naplňila představy o progresi Iommiovců posledních let, protože procházela pěti neopakujícími se částmi. Její nepředvídatelná struktura, postupná gradace, napětí a mohutné klávesové aranže z ní udělaly doslova hard rockové veledílo ve stylu stěžejních momentů kolegů z QUEEN. O tom, že je celé album velmi různorodou sbírkou, svědčila naproti tomu přímočará skladba „Rock´N´Roll Doctor“, stojící na partech honky-tonk piána.


Album „Technical Ecstasy“ je tedy velmi pestrým hard rockovým albem plným překvapivých aranží, ale i klasicky rockových vypalovaček. Je mu vlastní stylová otevřenost a trýznivý opar smutku, který může za jeho výrazně nostalgickou atmosféru. Považuji jej za poslední skutečně zdařilé album BLACK SABBATH, na kterém je ke slyšení hlas Ozzyho Osbournea.


Recenze zveřejněna již před lety na webu: metalopolis.net


05.06.2015Diskuse (12)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

DarthArt
09.12.2015 13:17

Album na mě působí jako slepenec tří EP-ček, vydaný v době nějaký rekapitulace nebo výročí. Temné zlověstné monstrsongy You Won´t Change Me, She´s Gone a Gypsy (ta zvlášť!), klasický materiál Black Sabbath na konci raného období (Back Street Kids, All Moving Parts, Dirty Women)a nějaké B-sides z hypotetických singlů (It´s Alright a Rock´n´roll Doctor). Už za ty tři první ale mám Technical Ecstasy strašně rád a Gypsy je jedna z nemagičtějších skladeb v dějinách. Zničující atmosféru má samozřejmě taky She´s Gone a i když je u nás pochopitelně daleko známější verze od Marie Rottrové, na mě Ozzyho plačtivý vysušený hlas na konci sil působí tisíckrát víc! Dobrá deska, i když chápu, že tehdejší fans po Sabotáži hodně prskali. Ještě jedna taková rarita - když někdy v devadesátých letech vyběhla na světlo chlapecká skupina Backstreet Boys, jeden můj kámoš si to nějak pomotal s Back Street Kids a sehnal si to, že to bude dobrá věc. Ten asi čuměl! :)

 

Valič
05.06.2015 22:11

Rozhodně se nejedná o vyslovený propadák, ale taky ani o nějaký nedoceněný skvost. Skladby She´s Gone, Gypsy nebo You Won´t Change Me jsou výborné, ale album jako celek zní dost nevyrovnaně a mám z něj pocit, že kapela tenkrát ani sama pořádně nevěděla co a hlavně pro koho má hrát. Podle Ozzyho Tony ve studiu neustále mlel něco o tom, že by měli znít jako Foreigner nebo Queen. Je třeba si uvědomit, že v této době začínala pro kapely typu B.S. dost nepříznivá doba a nová generace posluchačů je začínala označovat za dinosaury, kteří už nemají co říct. Podle mě ale ten částečný příklon k mainstreamu kapele moc neprospěl a zařazení skladby It´s Alright už byl vyložený omyl. Mimochodem, nevím jak to bylo s tím "ostrým sporem", ale četl jsem, že Bill ji původně ani zpívat nechtěl, protože se obával Ozzyho reakce, ale zbytek kapely ho v tom podpořil. Ostatně Ozzy ve své autobiografii později napsal: "He´s got a great voice, Bill, and I was more than happy for him to do the honours."

 

Valič
05.06.2015 21:36

Rumcajs, Imothep: Komentáře obsahující apostrof a některé další znaky, které se nevyskytují v češtině, opravdu vložit nejdou. Já místo apostrofu dávám čárku nad písmenem a mezeru, vypadá to skoro stejně.

 

Stray
05.06.2015 12:38

Nebo taky závěr "Road To Nowhere" by mohl být podobnej. :-)OZZY je prostě Bůh, jeho výraz má ksicht, kterej je rozpoznatelnej mezi tisíci. jak v recenzi píšu, že "zařazení Its Alright vyvolalo ostrý spor s Ozzym", tak když jsem si to teď zpětně četl, tak jsem se musel smát...opravdu si dovede někdo představit Ozzyho, TOHO OZZYHO, uvnitř ostrého sporu??? Já tedy ne! :-)))

 

Imothep
05.06.2015 12:32

No a podobna a troufl bych si rict ze VIC nez podobna je I v "I Dont Know" :o)Hezky si vypujcil :o)

 

Stray
05.06.2015 12:26

Mě ta pasáž v Dirty Women připomíná BLACK SABBATH :-)), je to taková ta volnější střední část jaké mám rád, podobná se vyskytuje třeba ve "Snowblind".

 

Imothep
05.06.2015 11:10

hahaha, no jo, melo to problem s apostrofem v It is All Right :o)

 

Imothep
05.06.2015 11:09

Presne tak, vubec ne spatna deska, jak se o ni mluvi/pise, ale It is All Right si teda Ward mohl nechat na svou solovku.Btw perlicka pro znalce Ozzyho solove tvorby . . .:o) . . . co vam "pripomina" motiv napr. 03:56 - 04:35 v Dirty Women? xe xe :o))))

 

rumcajs05.06.2015 10:45

Tak teď už tomu konečně rozumím :-)). "Syntaxe textových programovacích jazyků je obvykle definována kombinací regulárních výrazů (pro lexikální strukturu) aBackus-Naur Form (pro gramatickou strukturu) kindukčně stanoveným syntaktickým kategoriím (neterminály) aterminální symboly." - z Wikipedie

 

rumcajs05.06.2015 10:43

Pořád mi to anglicky hází chybu v syntax (zvláštní, že se to tak vyzná v češtině :-). Opakovaně jsem to různě přepisoval, ale furt to nebylo spokojené. Problém byl hlavně ve větách s anglickými názvy písní.Chtěl jsem napsat, že jsem si včera album po letech poslechl a oproti očekávání se mi celkem líbilo, byť nezní sabatovsky.