Last Hardrock Outsider

BLACK SABBATH - Headless Cross

Vrchol novodobých BLACK SABBATH slavil svého času úspěch zejména v německy mluvících krajinách, symbolizoval rovněž trvalý příklon k melodickému metalu a zároveň setrvání na Iommiho masivních kytarových riffech. Album „Headless Cross“ se zkrátka vyvedlo. Čerstvě posíleni o věhlasného hromobijce Cozyho Powella, zde na ploše pouhých čtyřiceti minut Sabati vybrousili svůj zřejmě nejzářivější a dodnes nezpochybnitelný diamant - nepřekonatelný pomník hard rocku z konce osmdesátých let. Jde zřejmě o úplně nejsilnější sbírku, pokud tedy pomineme některá kultovní alba, která nazpíval v sedmdesátých letech Ozzy Osbourne, a dvojici vysoce ceněných počinů z kraje osmdesátek, kde pro změnu slyšíme hlas Ronnieho Jamese Dia. Tony Martin v každém okamžiku potvrdil svůj obrovský hlasový potenciál, stejně jako skutečnost, že není jen kopií zkušenějšího Dia, ke kterému byl škarohlídsky často přirovnáván. Bombastická produkce dua Iommi/Powell zde doslova potí krev a nové vydavatelství I.R.S. si mne ruce, bez toho, aby zkušeným harcovníkům muselo do jejich práce zasahovat. Zasmušilý kapitán Iommi dostal plnou důvěru nových chlebodárců a kormidlo třímal opravdu pevně. Spojené státy přesto znovu mlčí, ale germánská kontinentální Evropa, milující vše mystické, hoří nadšením. Album „Headless Cross“ bylo totiž z velké části inspirováno obrazy temného středověku ze staré Anglie a zlověstnými příběhy, kde lidstvo čelilo přetěžkým ranám této osudové doby, tudíž pravá podstata BLACK SABBATH zářila v nové éře silou nezměrnou.



Téměř každá ze skladeb je výsledkem Iommiho neobyčejné tvůrčí formy a vzešla ze spolupráce s čerstvě příchozím bubenickým esem Powellem. Baskytaru ve studiu obhospodařuje jazzový expert Laurence Cottle, aby na následné turné vyjel již Neil Murray - někdejší spoluhráč právě Cozyho Powella z WHITESNAKE. Vše zahájí horrorové intro „The Gates Of Hell“, které připraví půdu pro majestátní úvod v podobě výtečné titulní skladby, jejíž úvod obstarají kovové salvy bicích. Téma, zaobírající se morovou epidemií v době gotické Anglie, je zde vetknuto do neobyčejně silných hard rockových momentů, které vrcholí v doslova nebesko-pekelném refrénu. Tahle skladba patří dodnes k tomu nejlepšímu od BLACK SABBATH a ještě dlouho po aktuálnosti této nahrávky byla zlatým hřebem koncertů kapely (pokud tedy na nich zpíval Tony Martin). 


Hned druhá jízda „Devil & Daughter“ je excelentní rychlou vypalovačkou, zkrášlenou prvotřídními Iommiho sóly. Prožene se kolem vás jako vánice kolem davu zubožených poddaných vyvrácenými vraty gotické katedrály v Salisbury. Jde o song, jehož mystický text vypráví o jakési ženě temna a svátku všech zesnulých. „Devil & Daughter“ nepatří na albu k těm důležitějším songům, ale pozici spíše hitového singlu než těžkotonážní suity obhájí zcela s přehledem (přesto o ní Tony Martin hovoří jako o nejobtížněji zazpívatelné písni BLACK SABBATH). Zvuk kytarových partů je doslova božský. Majestátní „When Death Calls“ naopak fascinuje svou silou a osudovostí. Pomalý úvod, jemuž vévodí titánský riff, nachystá patřičnou atmosféru, aby se skladba v polovině zlomila do rychlejšího tempa a nechala Martinův hlas stoupat do nadpozemských výšek. Ten po celou délku nosiče pěje v životní formě, podporován zkušeným ansámblem za zády. Vše samozřejmě jistí Geoff Nicholls hradbami kláves, kterým je zde ponechán větší prostor než kdy dříve, ač stále budí dojem pouze určité dekorace, jež pouze posiluje výsledný dojem ze skladeb.


Následuje „Kill In The Spirit World“, která se zaobírá tématem života po smrti. Tento song je ukázkou prvotřídní práce s atmosférou, ale také hard rockové mohutnosti, s jakou si dokáží poradit právě a výhradně jen BLACK SABBATH. Jde možná o nejméně typickou píseň na desce, protože jak Martinův hlas, tak Iommiho party nabírají až psychedelického odstínu, což prvnímu zmíněnému nebrání předvést svůj nemalý hlasový rozsah, ale i variabilitu v nepříliš typických polohách. „Call Of The Wild“ má naproti tomu větší potenciál stát se strhující heavy metalovou hymnou, v níž hrají prim atraktivní melodické nápěvy. 


Vrchol však přichází v posledních dvou položkách. Ty dle mého názoru představují to nejlepší, co kdy vzešlo ze spolupráce krotiče hutných kytarových riffů Tonyho Iommiho právě s Martinem. Jde v prvé řadě o „Black Moon“, song nalazený na téma satanských rituálů, který se měl původně objevit již na předcházejícím studiovém albu „The Eternal Idol“, takže se jedná o nejstarší ze zde umístěných položek a také jedinou, na které se skladatelsky nepodílel Cozy Powell (kterému se natolik líbil vokální part Tonyho Martina, že jí na albu prosadil i přes fakt, že už jí Iommi kacířsky házel do šuplíku). Vše posléze zakončí výpravná power-balada „Nightwing“, kde se birminghamští předvedou v celé své epické nádheře. Nachází se zde také nejlepší kytarové sólo na albu, kterým Iommi doslova zkrášlil tento fantastický pomník. Jasně nejlepší deska BLACK SABBATH s Tonym Martinem u mikrofonu.




17.07.2015Diskuse (17)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Otas19.10.2015 15:00

Ahoj,mel bych od Black Sabbath - Headless CrossOrigo I.R.S. Records U.K. 1.PRESS...!!!!!CD i booklet prakticky nove...!!!!Kdyztak pisnete : kufung@seznam.cz

 

Imothep
21.07.2015 09:32

Valič: Jo, ale to je celkem oskliva zalezitost, co se obalu tyce - ze stejne edice mam Headless Cross a planuju rozhodne vymenit za klasickou(pokud ji teda jako v pripade Tyru sezenu).

 

Imothep
21.07.2015 09:32

Valič: Jo, ale to je celkem oskliva zalezitost, co se obalu tyce - ze stejne edice mam Headless Cross a planuju rozhodne vymenit za klasickou(pokud ji teda jako v pripade Tyru sezenu).

 

Valič
21.07.2015 08:04

Teď jsem zjistil, že CD Tyr vyšlo v Evropě ještě v roce 1999 v edici Classic Rock Series u EMI: http://www.discogs.com/Black-Sabbath-Tyr/release/2364679

 

Valič
18.07.2015 19:35

Meresz: Řeč byla spíš o tom, že je CD v současné době problém koupit v běžných distribučních sítích. To, že se dá sehnat použité v bazarech nebo přes různé internetové stránky, je jiná věc. Amazon ho sice má v nabídce, ale cena za nové CD se většinou pohybuje kolem 100 dolarů. Pokud se dá věřit Metal Archives tak Headless Cross vyšlo u I.R.S. Records v reedici v roce 2010, takže je tam o dost větší pravděpodobnost, že se ho někomu podaří sehnat, než u alba Tyr, které vyšlo oficiálně naposledy v roce 1992 (japonská verze).

 

Valič
18.07.2015 19:11

100%

 

Meresz
18.07.2015 12:15

Ak chcete originálku, tak mali by ste poznať web www.discogs.com, kde sú uvedené rôzne verzie ktoré vyšli a takmer každá sa dá aj kúpiť, síce z drtivej väčšiny mimo ČR a SR, ale aby ste sa nevyhovárali že to CD sa nedá zohnať :) http://www.discogs.com/sell/release/658726?ev=rb

 

Zetro
18.07.2015 10:33

85%

 

rumcajs17.07.2015 12:34

...a ostatní mohou jen tiše či nahlas závidět :-). Taky mám v plánu, hodně výhledově, si jej pořídit.Co se týče postoje Iommiho k Martinovi - je fakt zvláštní. V rozhovoru pro Spark k albu Scream Martin zmiňoval, že se mu Iommi od rozchodu cca 95, 96, neozval. A to, že se neobjevil v tom dokumentu o Sabbath, osobně považuji za víc než ostudné. Hlavní persona druhé nejplodnější éry kapely a ani slovo zmínky o ní? Pochopím pouze v případě, že se ukáže, že Martin ojel Iommimu ženskou. Iommiho si velmi vážím, ale tenhle jeho postoj k Martinovi mu neodpustím.

 

Stray
17.07.2015 10:57

Osobně si myslím, že v tom budou právní kličky, protože věřím, že kdyby Iommi mohl, alba by už dávno znovu vyšla, stejně jako tomu bylo před pár lety v případě "Born Again", které se snad od roku 2000 do 2010 nedalo sehnat a dnes mi září na polici luxusní naducaná dvojdisková edice s parádním legendárním obalem v podobě rudého čertíka. :-)