Last Hardrock Outsider

BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB - Wrong Creatures

Američané BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB se tentokrát, po neobvykle dlouhé pauze od své poslední nahrávky, hlásí se svou sedmou řadovou deskou, a ačkoliv znějí možná ještě o trochu více temně a zadumaně než v minulosti, jedná se o další povedenou nahrávku. Jejich směska zvukové špíny, dojemného kytarového blouznění a poctivého garážového rock´n´rollu měla vždy své kouzlo, díky kterému, zejména v minulé dekádě, patřila trojice mezi nejzajímavější kapely oné retrařské kytarové vlny a nešetřila energií ani na dlouhých koncertních štacích. Osobně jsem vždy vnímal BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB jako jednu z těch opravdovějších kapel oné vlny, přesně takovou, která to celé dělá díky obrovskému zaujetí pro podobný typ hudby, ne z potřeby slávy. Časy, kdy se jejich alba objevovala v první stovce prodejnosti amerického i britského žebříčku, už jsou deset až patnáct let minulostí, ostatně doba kdy byly podobné kapely v módě uplynula s rozpadem THE WHITE STRIPES, ovšem soudě podle vlastní zkušenosti z několika koncertů této partičky, mám za to, že pozlátko pro tyhle hudebníky nemá naprosto žádný význam.

 

Trojice Peter Hayes (zpěv, kytary, baskytara), Robert Levon Been (kytary) a Leah Shapiro (bicí) si vždy jela podle svého a bez přispění výraznějších muzikantských i producentských jmen a logicky taktéž bez slyšitelné absorbce trendových prvků, podstatné byly pouze songy a špinavý kytarový sound, stojící na vazbách i riffech. Songy BLACK REBEL MOTORCYCLE CLUB mají znovu onen ospalý dálniční nádech, jsou však pod touhle slupkou neuvěřitelně sugestivní, a byť se tak děje pozvolna, pod kůži se dostávají naprosto přesvědčivě.


 

Neučesaný kytarový zvuk, jenž je nejnezanedbatelnější součástí nového alba a dodává jejich pozvolným skladbám charakteristicky potemnělý ráz, byl kdysi mnohými dost často přirovnáván k projevu britských legend nezávislé scény z přelomu osmdesátých a devadesátých let, JESUS AND MARY CHAIN, ale myslím, že už je to celé dávno úplně jedno, protože Američané si za těch bezmála dvacet let vytvořili rovněž charakteristický prostor působnosti. Novinka „Wrong Creatures“, stejně jako několik předchozích alb, vznikla prakticky svépomocí, až byl na něco podobného čas, a vyšla taktéž u nezávislého vydavatelství (Vargant). Nahrávka vlastní všechny prověřené vlastnosti hudby BRMC a mnohdy působí ještě o kus strašidelněji než v případě minulé tvorby. Houpavé rytmy zahalené do kouřového oparu všech těch špinavých kytarových zvuků, ať už zbustrovaných riffů či akustických tónů, a do toho všeho ospale působící vokál Petera Hayese i Roberta Levona Beena zde vytvářejí další obstojnou nahrávku stvořenou pod touto značkou. Navíc i ta holka za bicími (Leah Shapiro) k oběma lídrům, po vyhození původního bubeníka (Nick Jago), skvěle zapadla a dnes je už na třetí desce nedílnou součástí dobrodružného příběhu těchto milovníků kytar, rychlých mašin a kožených bund.

 

Skladby na albu se dělí na ty rozvláčnělejší, které dokáží na delším prostoru pomalu gradovat a ještě ohromovat atmosférou budovanou prostřednictvím osobitého zvuku („Haunt“, „Calling Them All Away“ nebo „Question Of Faith“), tak věci údernějšího ražení, hozené do trochu strožejšího singlového mustru („King Of Bones“, „Little Thing Gone Wild“ nebo „Circus Bazooko“), v případě téhle desky jsou tyto navíc opatřené určitou dávkou zhouby a podprahového neklidu. Za mne patří k vrcholů desky třeba plíživá suita „Carried From The Start“ s hadovitě ovíjivým kytarovým kouzlením. Celkově se sice nejedná o nejlepší nahrávku této kapely, ale stále jde o obstojnou porci rebelantského a velmi neprvoplánového amerického rock´n´rollu, jen tedy zbývá doufat, zda se kapela po osmi letech dostaví ke koncertování na naše území, ostatně za tu dobu od jejich poslední návštěvy v roce 2010 v pražském klubu SaSaZu se tu ledacos změnilo.


05.03.2018Diskuse (2)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Vatutin05.03.2018 17:55

... také to vidím na spíše na 6 - 7/10 ... deska mne zpět k BRMC nepřitáhla, uložil jsem si jí do paměti s poznámkou "ještě tomu dám někdy šanci" ... a po přečtení recenze to určitě zkusím. BRMC mne svého času hodně bavil a taky se považuji za velkého fandu Jesus and Mary Chain a vše co na ně odkazuje a navazuje mne zajímá :)

 

romant
05.03.2018 13:55

Škoda, že jsem je neznal na jaře, když jsem v červeným dodge brázdil jihozápad :)
Do pouště a na Route 66 ideální. 7/10