ARTILLERY - Penalty By Perception

80%

Dánští ARTILLERY jsou skupinou, kterou jsem v jejich staré éře z osmdesátých let vlastně vůbec neposlouchal, zkrátka mne nějak míjeli, bez ohledu na to co a jak hráli. Jejich tvorbu jsem začal sledovat až před osmi lety, kdy už měli za sebou nějaké to comebackové album. Přesto však musím říct, že si mne svým nabušeným thrash metalem, originálně nazpívaným melodickým hlasem, vcelku získali. Považuji je totiž především za poctivý evropský metalový band, který předkládá spolehlivou a trvanlivou kvalitu, drží se tradic, a s patřičným vkusem dokáže kloubit řízný heavy metal s o něco divočejším thrashem. Jejich styl je charakterizován hutnými stěnami riffů, tedy dynamičností, ale rovněž celou řadou dramatických vyhrávek zhotovených od kytarového dua bratří Stützerů. Velkou devízou posledních let je jejich nový zpěvák Michael Bastholm Dahl, který se v řadách ARTILLERY poprvé předvedl na minulém albu „Legions“ z roku 2013. To se velmi povedlo a roznítilo řadu nadějí na další směřování souboru. Letos tedy přišel čas na následovníka, který dostal název „Penalty By Perception“ a platí za čtvrté post-comebackové album, celkově pak již osmé.

Už od první skladby „In Defiance Of Conformity“ do toho pětičlenná dánská kapela vletí po hlavě a je poznat, že dostáváme další zásek, který vlastní nespornou šťávu a tah na branku. Současný zpěvák vládne opravdovým rozsahem a dostává tvorbu ARTILLERY do melodičtějšího levelu. Když to však kapele neubírá na tvrdosti, nasazení a energii, je mi jeho výběr velmi sympatický. Dotyčný pokračuje i v dalších skladbách ve velkém stylu a je nositelem barvitosti skladeb. Tak třeba hned v druhé „Live By The Scythe“ začínající zvukem ostření nože a takřka maidenovskými kytarovými vyhrávkami, které brzy přejdou do hutného riffového válu, se mi tohle tvrzení potvrzuje. Nad vším krouží právě Dahlův vokál jako bájný fénix nad pustou dávnověkou krajinou. Kytarová hra má charakter thrashové řežby a působí v kontrastu k zpěvákovým power výškám. Výsledek tak vyznívá pestře, ne však vůbec načančaně. Na ARTILLERY se mi líbí, že si dokáží udržet všechnu tu temnotu a zlobu pouze prostřednictvím základního nástrojového vybavení. Jsou stále svým pojetím 100% old-schoolovou kapelou, která nemá zapotřebí nadmýchávat svůj zvuk umělými podkresy. Titulní skladba se z pozvolného úvodu, charakterizovaného kvílivou kytarovou vyhrávkou, zlomí do další dramatické řeže. V jistém smyslu mne ARTILLERY tak trochu připomínají zdravě naladěné Němce ANGEL DUST v dobách po svém comebacku v druhé polovině devadesátých let, s tím jediným drobným rozdílem, že Dánové jsou přeci jen o dost tvrdší kapelou.

Metallicovské riffy ve stylu hrdinných osmdesátkových maršparád pohánějí „Mercy Of Ignorance“, snad jednu z nejpovedenějších skladeb této desky. Následují dvě palby „Rites Of War“ a „Sin Of Innocence“, kde laťka stále neklesá a hřmotný vál občasně zkrášlí blízkovýchodní ornament. Deska působí hodně uceleným dojmem a je poznat, že si kapela se vším poctivě vyhrála. Málokterá z kapel osmdesátých let působí ještě dnes tak životaschopně a ARTILLERY mají to štěstí, že se určitě mohou počítat mezi ty, kterým se podařilo přežít uběhlé dekády se ctí. Epická „When The Magic Is Gone“ vlastní poněkud líbivější struktury a z pomalého tempa, určovaného kytarovou akustikou a partem piana, přerůstá a bobtná do drtivějšího finále s nekonečným sólováním a namáklou artilérií bicích. Skladba se tedy určitě z celku vyjímá a zastává na desce roli nositelky světla, v jistém smyslu zde slyším opět vliv kapely METALLICA, byť Američané mají už zjevně hodně dlouho jiné starosti, než z vlastní potřeby natočit umělecky hodnotné old-school metalové album. Song „Cosmic Brain“, ale i následná „Deity Machine“ nebo třeba „Welcome To The Mindfactory“, si to zas upalují s větrem o závod, vlastně celé album si drží poměrně jednotný ráz, přestože se na pestrosti kytarové hry nešetří a celek si udržuje vnitřní pnutí. Osobně se domnívám, že Dánům se znovu podařilo nahrát velmi dobrou desku bez závažných slabin a výkyvů, desku, která má šanci udělat fanouškům opravdovou radost.

09.05.2016	Diskuse (2)	Stray janpibal@crazydiamond.cz