Last Hardrock Outsider

ARAKAIN - Schizofrenie

Když na sklonku roku 1989 bubenickou stoličku u ARAKAIN obsadil Štěpán Smetáček, byla to pro kapelu pořádná výhra. Nový tlučmistr byl sice zhruba o deset let mladší než kmenoví „zaměstnanci“ skupiny, zato ale byl už ve svých zhruba dvaceti mimořádně nadaný muzikant a dokonce posluchač konzervatoře. V ARAKAIN se dokázal postarat nejen o bicí nástroje, ale brzy se zapojil i do skladatelského procesu – byl prý schopen vymýšlet basové linky, kytarové harmonie a další potřebné věci takovým způsobem, až ho staří členové kapely museli krotit, aby se z ARAKAIN nestalo nějaké „symfonické těleso“ :). No a když si připočítáme, že ve stejné době jako Smetáček se v kapele podruhé objevil Mirek Mach, který už v té době patřil k nejlepším kytaristům u nás, bylo jasné, že se uvnitř ARAKAIN dají očekávat velké věci. A ty také přišly!


Dokonalá kapela


S materiálem, který vznikal někdy v době celospolečenské euforie na přelomu let 1989/1990 a v prvním porevolučním roce, se ARAKAIN posunuli zase o pořádný kus dál. Muzika se z předchozího thrashového vichru postupně změnila na výrazně technický až progresivní metal – stále razantní, ale mnohem více přemýšlivý a promakaný do posledního detailu. Vznikal ve výjimečné době, kdy ARAKAIN hráli doslova jeden koncert za druhým, Aleš Brichta se věnoval i pořadatelským aktivitám (vzpomeňme na kultovní první koncert KREATOR a PROTECTOR v Praze v dubnu 1990) a k tomu všemu se život v zemi řítil bezhlavě kupředu a i kapela sama se v tom všem musela nějak zorientovat.



ARAKAIN prozatím zůstali věrni firmě Supraphon a v lednu až březnu 1991 pro ni ve studiu Propast natočili své druhé album – zřejmě nejdokonalejší nahrávku v dějinách české metalové hudby! Nejen, že tahle deska disponuje neuvěřitelným množstvím hudebních nápadů ve zcela precizním provedení, má navíc také skvělý zvuk – ostrý jako břitva, krystalicky čistý a dynamický, kde je slyšet každý úder trsátkem a polechtání činelu. Album dostalo název „Schizofrenie“ a dodnes je synonymem pro precizní techno-thrash, se kterým by se ARAKAIN bez přehánění mohli postavit libovolné zahraniční konkurenci!


Schizofrenie


Pravdou je, že první poslechy „Schizofrenie“ mohly fanoušky starší tvorby ARAKAIN dost zaskočit. Muzika je ve srovnání s debutem pomalejší, vzdává se zničujících riffů a zběsilých kytarových sól z doby „Thrash The Trash“, naopak daleko víc se soustředí na dynamiku a dokonalé hráčské i skladatelské provedení. Nejde ale v žádném případě o nějakou dobře udělanou nudu – ARAKAIN měli v době příprav „Schizofrenie“ tolik nápadů, fortelu i drajvu, že vytvořili naprosto strhující nahrávku!


Každá skladba na „Schizofrenii“ je vlastně takový malý monolit – písničky mají průměrně kolem šesti minut a každá vrhá do uší posluchačů miliony not, rytmů, vyhrávek a riffů, které dohromady vytvářejí – nebojím se říct – další milník stylu. Skladby se většinou nesou plus mínus ve středním tempu, při tom razantním zvuku a nasazení ale působí nesmírně tvrdě a utíkají jako blesk – ať už jde o úvodní kolos „Strážci času“, hned následující „Teror“ a „Řekni a máš mě“ nebo třeba pátou nasazenou „Antikrist“. Písně působí na první poslech možná trochu komplikovaně, s každým dalším přehráním se ale do mozku zavrtávají nové a nové motivy, bez přestání, jeden lepší než druhý. Ani po sto posleších nemůžu říct, že „Schizofrenii“ znám dokonale – tak moc je na tomhle albu nápadů!


Zlá křídla osamění


Naprostý vrchol desky podle mě přichází ve skladbě „Kamennej anděl“. Ta se v základní části tváří jako ploužák (i když pěkně ostrý), ve druhé polovině se ale rozběhne do monumentálních kytarových laufů a mistři strun se písničkou proplétají jako hadi, kolem dokola i skrz naskrz. Neuvěřitelná záležitost! Podobně dobrá je i šestá v pořadí „Gilotina“, která jede naopak od začátku v rychlíkovém tempu a díky výtečnému refrénu je druhou hitovkou alba. Do série nejlepších skladeb musím zařadit i instrumentálku „Sedmá pečeť“, která není nějakou onanií, nýbrž spíše regulérní písničkou beze zpěvu, navíc neuvěřitelně šlape. No a podobné ovace si zaslouží i závěrečná titulka „Schizofrenie“, kde se dokonale podařila vytvořit iluze rozdvojené osobnosti. Skvělé!



Album „Schizofrenie“ povinně musíte mít na cédéčku – z vinylu byste si totiž nemohli vychutnat tři výtečné bonusy. Kraluje jim Smetáčkův progresivní kousek „Zlá křídla osamění“, který řada fanoušků považuje za jednu z nejlepších skladeb od ARAKAIN vůbec. Do kompletního výčtu pak patří ještě perfektně refrénovitý „Hibernatus“ a podobně namáknuté „Iluzorium“, které spolu se skladbou „Schizofrenie“ vyšlo i na singlu. V drážkách téhle desky je prostě všechno dobře! Naprostou dokonalost alba narušuje jenom ne moc povedený kreslený obal, který působí dost dětinsky a k techno-thrashi ARAKAIN se ani moc nehodí.


Národní dědictví


Prodejní úspěch „Schizofrenie“ byl vzhledem k bouřlivým změnám v hudebním byznysu menší než u debutu – tolik jako „Thrash The Trash“ (přes 120 000 kousků) se v roce 1991 ve tvrdém metalu už prostě prodat nedalo! Kapela sama z toho možná byla trošku rozčarovaná, podobné propady ale na hudební scéně tehdy museli řešit úplně všichni. Důležité je, že se „Schizofrenie“ s odstupem času stala skutečně legendárním počinem a je známkou nejvytříbenější kvality a v rámci metalové scény snad i jakýmsi „národním dědictvím“. O to je větší škoda, že v době, kdy šla deska mezi lidi, se s kapelou opět loučil bubeník, který navíc skupině tentokrát tolik pomohl – Štěpán Smetáček chtěl zkrátka začít hrát trochu jinou muziku. S kapelou ARAKAIN se ale rozloučil zodpovědně a na jeho místo se podařilo získat podobně talentovaného bicmena. O tom ale až zase příště...


09.03.2018Diskuse (63)DarthArt
lubor.lacina@centrum.cz

 

Josef
01.12.2018 08:01

Tak v roce 1991 vyšlo tolik metalových alb, že se nemohl opakovat úspěch prvního alba. Vyšly třeba Masters Hammer nebo Kryptor. U většiny těchto kapel jsou jejich první alba nejprodávanější a prodávají se dodnes. Jediná kapela, která se posunula dál byly Kabát, protože změnily styl a staly se velmi oblíbenou kapelu.U arakainu bylo ještě skvělý období kolem Apage Satanas to je naprosto skvělá deska ( podle mě nejvíc pisnickove album).

 

Stray
30.11.2018 19:45

Jo na tu éru filmových trháků z osmdesátek, které se sem v roce 1990 začaly valit si moc dobře vzpomínám. Sám jsem byl v kině na TERMINATOR, MOUCHA, BARBAR CONAN, KOBRA, KOMANDO, KRVAVÝ SPORT, GORILY V MLZE, PREDATOR, zároveň se ale musím přiznat, že jsem do roku 2002, kdy jsem byl na KLONY ÚTOČÍ nikdy dříve nevoiděl HVĚZDNÉ VÁLKY, absolutně mě to v dětství minulo, přitom jsem měl za sebou INDIANA JONESE, ET MIMOZEMŠŤANA, NEKONEČNÝ PŘÍBĚH, prostě všechny trháky..

 

DarthArt
30.11.2018 19:31

Taky mám pocit, že kolem 60 000. Áčka byla tehdy opravdu zklamána, jenže zatímco v době debutu byly na krámech pouze oni a Titanic, v době Schizofrenie se sem začaly valit ty největší bomby z historie metalu - naprosto otevřená stavidla! V takovém nastavení je těch šedesát pořád výborné číslo.

začátek devadesátek byl vážně neuvěřitelný - viz třeba premiéry v kinech, to bývalo každý měsíc třeba deset superúspěšných filmů typu Star Wars, Terminator, Komando apod. Bylo nastřádáno za desítky let a sypalo se to k nám v neuvěřitelné kadenci!

 

Valič
30.11.2018 15:07

Nejde o to, že by se ta následující alba prodávala špatně, ale o to, že v době, kdy kapely vydaly své debuty, byl na českém trhu o podobnou hudbu obrovský zájem způsobený hlavně tím, že byla do té doby oficiálně prakticky nedostupná (až na výjimky typu Citron nebo Tublatanka), tím pádem se i průměrné metalové nebo punkové desky prodávaly v naprosto absurdních nákladech. Ty kapely si to ze začátku asi moc neuvědomovaly, takže pak byly tím relativně nižším komerčním úspěchem dalších alb dost nemile překvapeny. Mám dojem, že členové Arakainu někde uváděli, že si tenkrát naivně mysleli, že když budou točit lepší desky než Thrash The Trash, tak ty prodeje budou vzrůstat úměrně s jejich kvalitou.

 

josef
30.11.2018 11:50

Zdenos: Jasný to tak sedí Schizofrenie měla o mnoho menší úspěch ( tipuji tak 60 000 prodaných nosičů.Asi to bylo i změnou stylu druhá deska je skvělý technický thrash metal. Všichni asi čekali pokračování debutu což se nestalo.

 

zdenos
30.11.2018 08:18

josef:

,,TTT se prodalo více než 120 000 kusů.' To jsem našel v rozhovoru na oficiálních stránkách ARAKAIN. Údaje ke Schíze by mě taky zajímaly. Bude to ale určitě méně (můj pocit), podobně jako rozdíl v prodejnosti ,,Neuropatologa' a následného ,,Světa' od DEBUSTROL.

 

Josef
30.11.2018 07:16

Výborná deska, která se blíží až k progesivnimu metalu a chápu, že někoho kdo měl rád debut byl zklamán.Alesovi texty tam to bylo tak trochu rozpolceny na jednu stranu výborné texty na druhou stranu naprosté blbosti někdy.Je to jedna z nejlepších domácích desek( kam se hrabe debustrol). Chci se, zeptat DarthArta jestli tak ví kolik prodalo tyhle desky?.

 

DarthArt
16.03.2018 23:35

Meres: Tak to souhlasím. Texty na Farau mi vůbec přijdou jako strašnej propad dolů...

 

Meres
16.03.2018 21:29

Pokiaľ ide o texty, tak najhorší text aký si od Arakainu vybavujem, je ku skladbe Madam tasemnice z albumu "Farao". Texty s podobnou tématikou sú absolútne nehodné hudby kapely ako je Arakain. Toto by bolo OK u Harleju, Alkeholu alebo podobných českých bigbítoviek.

 

zdenos16.03.2018 12:41

tak asociaci k panu účetnímu bych fakt nečekal :D Koukám, že ty texty leží v žaludku mnoha lidem. Dneska jsem si dal Arakain živě v Edenu, má to pěknej zvuk, a je to takové best-of. Překvapilo mě, že si tam song Princess of the dawn zazpíval Aleš. V té době byli vztahy mezi kapelou a ním ok :)