Last Hardrock Outsider

ANTHRAX - Bratislava, Majestic Music Club, 2.června 2016

Mám tuhle kapelu hodně v oblibě, provází mne prakticky celá metalová posluchačská léta a hlavně se jí daří i v současnosti, takže jsem si uvědomil, že ANTHRAX nyní platí za jednu z hodně mála těch věhlasnějších starších kapel, jejichž koncerty si zkrátka nikdy nenechám ujít, ať už se budou konat u nás v Čechách, na Slovensku nebo třeba v Německu. Důvodem mého zájmu je skutečnost, že tato newyorská moshing banda nahrává stále výborné desky, ale hlavně, že za návštěvu stojí rovněž i jejich nabroušené koncerty, které nepostrádají opravdovou mladickou zapálenost a velké nasazení, takže prostřednictvím svých show ANTHRAX stále potvrzují, že patří k těm několika málo old-school thrash záležitostem, jež také své staré songy dokáží bez ztráty zajímavosti přenést do aktuálních časů. To vše se samozřejmě potvrdilo i poslední čtvrtek v Bratislavě, kam si chlapci odskočili z Rakouska a to v rámci koncertní propagace své poslední řadovky „For All Kings“, která aspiruje na jednu z nejlepších nahrávek letošního roku, desky, která u části posluchačstva zprvu rozněcovala pochyby, ale po pár dnech už jí oslavovala i většina škarohlídů.


 

 

Bratislavský Majestic Music Club, umístěný v obrovské secesní vile nedaleko Hlavní vlakové stanice, je ideálních prostorem pro tyto středně velké akce. Sál, který pojme zhruba tisícovku fans, je velmi prakticky řešený a vlastní dokonce vyvýšenou tribunku umístěnou na opačné straně sálu, než se zde nachází prostorné pódium. Kdo neměl výdrž na to při koncertě postávat, klidně se mohl uvelebit někde pod stropem a s dobrým výhledem a přehledem celou akci sledovat. Ten večer bylo něco podobného logickou volbou mnohých, protože na thrashové velikány, kteří navíc hráli na Slovensku úplně poprvé, bylo vyprodáno.


 

 

V roli předkapely se představila slovenská formace DOGMA INC.. Devadesátkový groove-metal, silně čerpající z odkazu amerických kapel jako PANTERA, MACHINE HEAD a jiných (z novějších mne napadají třeba LAMB OF GOD). Slušně zahraný, byť nikterak originální a nutný set bez zvýšení pozornosti přítomných proplul. Jediné co jsem si z něho (krom vcelku slušného zvuku) zapamatoval, byla ta spousta klišé a obvyklých postupů, jakými právě výše zmíněné americké kapely zacházely před zhruba dvaceti lety, a samozřejmě také do očí bijící image vysokého postaršího kytaristy, který v tomto směru mezi ostatní absolutně nezapadal, ačkoliv jeho nástroj byl jednoznačně určujícím prvkem jejich hudby. Ono vylézt v poněkud statickém rozpoložení na pódium v obyčejných rourových džínách, tričku s krátkými rukávy a s Jágr účesem a hrát na místo hudby typu CITRON, hvízdavý rozeskákaný Logan Madder sludge-thrash style, jaký se nacházel třeba na „Burn My Eyes“ od MACHINE HEAD, asi není úplně cajk, ale proti gustu....


 

Po krátké přestávce pro přestavbu pódia konečně začala show, na kterou všichni čekali, a že ANTHRAX dnes oplývají doslova famózní formou, dávali najevo hned od samotného začátku. Těžiště setu obstarali zřejmě dvě nejslavnější albové nahrávky z osmdesátých let – „Spreading The Disease“ a „Among The Living“, z nich bylo totiž odehráno hned sedm kousků, tedy polovina celého vystoupení. Scott Ian se znovu ukázal jako pravý dirigent a riffmistr, což potvrzoval již od úvodní „A.I.R.“, která oplývala nekonečným repetetivním riffingem. Naproti tomu se Jon Donais netlačil příliš dopředu, byť jeho hru považuji za velmi zajímavou a jeho sóla jsou opravdu lahůdková. Lze říci, že si tento o generaci mladší muzikant sólové party Dana Spitze tak trochu poupravil, nicméně vůbec to nevadilo. Možná šlo o lepší řešení, než když byl v kapele Rob Caggianno (dnes VOLBEAT). Charlie Benante znovu chyběl (to už je snad čtvrté turné), takže si opravdu začínám myslet, že má nějaký vážný zdravotní problém, který mu zkrátka neumožňuje dlouhodobě bubnovat na turné. Nicméně věčný náhradník a zachránce hromady thrashových kapel jménem Jon Dette jej bezchybně nahradil s jistotou profesionála. Ti dva jsou si vlastně vcelku podobní, takže Benanteho absence ve výsledku vlastně ani nevadila. Když se rozjela „Caught In A Mosh“, nejenom že pookřálo publikum pod pódiem, které se čas od času rozvířilo do nějakého toho drobnějšího mosh-pitu, ale hlavně Joey Belladonna ukázal, jak moc si současné koncerty ANTHRAX užívá. Ten chlap byl zkrátka všude a ještě do toho znamenitě zpíval. Na jedné straně burcoval fanoušky k paření, jinde pro změnu točil dav na kameru a ještě do toho chrlil slova do mikrofonu.


 

Pohybově aktivním byl rovněž baskytarista Frank Bello, stabilní běhač a vitální střed pódia, nicméně jeho nástroj se přihlásil o pozornost hned v úvodu následné skladby, kterou nebyla žádná jiná než právě oblíbená punková hitovka „Got The Time“. Dál už se jelo ve velkém stylu, takže brzy přišel čas na klasiky jako „Madhouse“, „Efilnikufesin (N.F.L.)“, „Medusa“ nebo „Anti-social“. Novější tvorbu naopak reprezentovaly skladby jako „Fight´Em Til´You Can´t“, „Evil Twin“ nebo vzpomínka na R.J.Dia a Dimebaga „In The End“, jinak oplývající epičtějšími strukturami. Došlo i na fragmenty z tvorby S.O.D., které přineslo rifforama „March Of The S.O.D.“. Když se po hodině a něco dostalo na přídavek, čekaly nás ještě tři totální vypalovačky, a sice největší hitovka z nové desky „Breathing Lightning“ a dále pak věčná jistota a snad nejznámější skladba ANTHRAX jejich historie - památná „Indians“, ale také titulní „Among The Living“, která vlastní zajímavé akustické intro z charakteristickým zvukem Ianovi kytary hnané přes efekt. Celkově vzato, v Bratislavě jsme dostali vynikající koncert. Z těch zhruba šesti, které jsem od této kapely v posledních letech viděl, byl tento asi vážně nejlepší. Znamenitá práce, tisícovka příchozích musela tudíž odcházel velmi spokojena.


08.06.2016Diskuse (1)Stray
janpibal@crazydiamond.cz

 

Zetro
08.06.2016 08:45

A veru sme odcházali nadmieru spokojní,videl som Anthrax asi 7krat a z toho 4 krát s Joey Belladonnom (po navrate) ,ako som ich videl kedysi na Doningtone a boli vyborni tak teraz v Blave boli vynikajuci.Co dodat pre mna kedysi modla a charizmatickí thrashers nesklamali! 120%