Last Hardrock Outsider

ANTEMASQUE - Antemasque

Asi to nebyly jenom důvody změny stylového směřování nové tvorby, díky čemu se dvojice kudrnáčů z THE MARS VOLTA Cedric Zavala a Omar Rodriguez Lopez rozhodla pro další start pod zcela novým jménem. Dost možná to bylo hlavně díky změně spoluhráčů, kteří s nimi přes deset let tvořili pod zaběhlou značkou alba. Když se navíc díla zapsala mezi nejzajímavější události na alternativní rockové scéně minulé dekády, nebylo třeba ve chvíli krize získávat příliš podnětů k ukončení činnosti. Zejména absence dnes již zesnulého klávesáka Isaiha Owense mohla mít vliv na skutečnost, že se právě mediálně nejviditelnější členové THE MARS VOLTA rozhodli pro restart se zcela novou jednotkou ANTEMASQUE, kapelou, která má vlastně mnohem blíže k hardcoreovým AT THE DRIVE-IN, než aby jakkoliv navazovala na bláznivě surrealistické výlety předchozího působiště obou Hispánců.


 

Když řeknu, že ANTEMASQUE hrají na svém debutu přímočarý a poměrně chytlavý rock, nebudu sice daleko od pravdy, jenže v jejich podání by to byla příliš obecná a široká škatulka, nehledě na předpoklad, že Cedricův do teď většinou hřídký a ukňouraný vokál by mohl u podobně přímočaré hudby působit málo chlapácky a vlastně i nerockově. Přesnější by mohla být vlastně škatulka „emo“, byť je mi jasné, že podobná asociace způsobí mnohým vyrážku, neboť si ještě všichni dobře pamatujeme, co za zvěrstva před dekádou v této oblasti vycházelo.

 

Bezejmenný debut kapely ANTEMASQUE je však nakonec schopnou, dravou a přímočarou kytarovou deskou, kterou zdobí řada chytlavých momentů a skladeb, které na jednu stranu vycházejí jak z punku, kytarové alternativy a garážového rock´n´rollu, tak jim nechybí celý zástup příchutí s klasickým rockem ne zcela příbuzného zaměření (občasné industriální podkresy a ruchy). Album působí jednolitě a uceleně, protože se skládá převážně z rychlých vypalovaček nezdržujících dění. V posluchačovi navíc udržuje díky svému  spádu patřičné napětí, které přikrmuje nervním projevem právě Cedric Zavala, který se zde zdá být za většího chlapáka, než tomu bylo v dobách předchozího působiště. Právě ve skladbách evokuujících noční psychotické výlety („Providence“ nebo „People Forget“) překvapí hlavně Cedric rvavostí svého hlasu, v celé řadě jiných naopak potěší Omar řadou kytarových vyhrávek a postupů, které deskou proplouvají nekontrolovatelně jako nějaká spleť tornád rovinatou krajinou Oklahomy. Vlastně lze mluvit o jisté stylové spřízněnosti s našimi SUNSHINE a to s jejich tvorbou z dob vzdálenější než je desetiletá minulost. Nejnápadnější jsou zde asi vypalovačky jako „Ride Like The Devil´s Son“ nebo rádiově vstřícná „50.000 Kilowatts“ s výraznou gradací k nosnému refrénu. Dojde zde i na akustickou „Drown All Your Witches“, která má sice formu zasněného jižanského tradicionálu, ale díky zajímavým aranžím a moderním podkresům patří rovněž k tomu nejzajímavějšímu, co tahle vcelku povedená, i když stále tak nějak obyčejná, deska nabídne. Nadějný debut dvojice, která kdysi pod jiným jménem vydávala dokonce i alba fantastická.


08.05.2015Diskuse (0)Stray
janpibal@crazydiamond.cz