Last Hardrock Outsider

THE UNTOLD STORY - Masové knedlíčky nikdy nechutnaly lépe

Milí filmoví fandové! Je to pár týdnů dozadu, kdy společnost Michelin vydala svůj legendární Le Guide Michelin, ve kterém uděluje michelinské hvězdy špičkovým restauračním zařízením. Po zběžném prohlédnutí jeho obsahu mě velmi zarmoutilo, že v něm chybí restaurace U osmi nesmrtelných, místem v Hongkongu, kde se servírují vynikající masové knedlíčky, které tak lahodně chutnají, že se vám s euforickými pocity rozplývají na jazyku. Má to ale jeden háček. Ty masové knedlíčky jsou ….. z lidských obětí! Ale to pro nás, gurmány, nemůže představovat zásadní problém, že ano…?


OK, dost bylo srandiček. Předmětem tohoto článku není společnost Michelin a její pověstné hvězdy, ale dnes již legendární hongkongská řezničina The Untold Story, kde hlavní padouch dělá ze zabitých lidí skutečně „chutné“ masové knedlíčky. Je jasné, že dneska by takový film už nemohl v Hongkongu vzniknout. Jednak je HK pod přísnou kuratelou komunistické Číny, a jednak současná doba těmhle ostrým exploatačním snímkům už nepřeje, na rozdíl od 90.let, kdy se to filmy kategorie HK Cat III. v Hongkongu jenom hemžilo. Jakoby se volnomyšlenkářské a limity neomezované město naposledy chtělo zhluboka nadechnout, než přijde pod pařáty svého komoušského nenažraného souseda.



Zmínil jsem termín HK Cat III. Co to je? Je to zkratka označení filmů Hongkong Category III. Films, vznikl v roce 1988 a podle Hongkongského ratingového systému je definován jako „filmové dílo, které není dovolenou osobám mladším 18 let si ho koupit, půjčit, nebo shlédnout v kině“. To je v HK ta největší restrikce, výš už jít nelze a je to hodně podobné věkovému omezení u nás za bolševika, které se mezi námi stejně nikdy nedodržovalo. Hongkongských filmů z téhle kategorie vzniklo zhruba 140, nemá smysl je zde nudně vyjmenovávat a právě The Untold Story patří mezi ty nejznámější.



O čem je tenhle, mezi fandy asijské kinematografie proslavený filmový kousek? Údajně vznikl na motivy skutečného případu, ale při sebelepší snaze se mi nepodařilo vypátrat, o jaký skutečný případ mohlo jít, a tak tuhle zkazku házím mezi „urban legends“ a nepřikládám tomu větší význam. Je to příběh násilnického hovada Wong Chi Hanga, který – jak se později dovídáme – brutálně zabije majitele restaurace a celou jeho osmičlennou rodinu, cynicky jí pojmenuje „U osmi nesmrtelných“, převezme nad ní kontrolu, s vymyšlenou bajkou pro případné zvědavce, že původní majitel odjel dlouhodobě do Číny i s celou famílií. Má to ale jeden háček, Wong Chi Hang nedokáže kontrolovat své násilnické impulzivní pudy, takže zabije ještě dva další lidi – pokladní a nějakého přistěhovaleckého najatého kuchaře a udělá z nich masové knedlíčky, které s velkým úspěchem servíruje nadšeným hostům, prezentuje je jako „vařené hovězí knedlíčky“ a nabízí je i policistům, kteří je s velkou chutí konzumují. Policie je zpočátku úplně neschopná ve snaze se dopátrat původu nalezených uřezaných částí těla na pláži, postupem času ale pojme podezření právě na Wong Chi Hanga, které později přeroste v jistotu, jenž kulminuje v mučení a týrání podezřelého ze strany nekompromisních policistů.



První slovo, co mě napadá ve spojitosti s The Untold Story, je schizofrenie. Schizofrenicky se tu pojí humor s otevřeným nepříjemným násilím. Humor nutno říci trapný, nejapný, jak ze čtvrté cenové a vůbec bych se nedivil, kdyby během zhruba prvních 20 minut to nepřipravený divák vzdal. Ze začátku to fakt vypadá jako nějaký hodně nepovedený díl Policejní akademie, kde policisté jsou předmětem karikatury, všelijak blbě se kření, dělají trapné vtípky, doslova se tu řeší sraní na hajzlu, nebo tělesné proporce jejich kolegyně, jejich šéf si pořád na oddělení tahá nějaké kurvičky … prostě celé je to takové panoptikum, vzešlé jakoby z pera Jaroslava Soukupa v „nejlepších“ letech. Co ale na asijských filmech obdivuji – a je to k vidění jenom u nich, evropské, či hollywoodské filmy tohoto nejsou schopny – je ta náhlá změna nálady a atmosféry filmu. Ten tady také lusknutím prstu po dvaceti minutách nahodí žánrovou výhybku, a z trapné komedie se stane ostrý exploatační snímek, který si sice i nadále místy uchovává komediální prvky, ale již nejsou tak trapné, dobře vyvažují to šokantní násilí a s přibývající stopáží je ho tu čím dál méně. Z přiblblých karikatur se tu policisté stávají nekompromisními jedinci, kteří neváhají šáhnout i na praktiky mučení, jen aby docílili přiznání podezřelého Wong Chi Hanga.



A propos Wong Chi Hang. Toho tu hraje legendární hongkongský herec Anthony Wong a hraje ho SKVOSTNĚ. Psychotický výraz, těkavé oči schovány za velkými brýlemi, roztomilý ježeček na hlavě, a když s velkým zaujetím porcuje své oběti, musíte si ho s velkou nadsázkou „zamilovat“. Na film jsem se díval se svým kamarádem a neubránili jsme se šokovanému dlouhému smíchu při pozorování „pracovního nasazení“ Anthony Wonga, pro něhož porcovat prase, či člověka vyjde nastejno, maso jako maso. Když posléze proběhne dialog s policisty - „Dejte si vařené masové knedlíčky, jsou opravdu chutné a dejte si k tomu i polévku. Vezmete si jich i pár na cestu? Pane, jsou čerstvé a teplé.“ – „Ano, pár mi jich i zabalte.“ – „To je na účet podniku, neplaťte, zaplatíte příště. Ochutnejte, dokud jsou teplé.“ – musíte se smát podruhé, té kulinářské lásce Anthony Wonga a celé té situaci, která je tak krásně absurdní.



Co se týče toho násilí, záleží na tom, jak jste jako diváci otrlí, co máte nakoukáno a co jste ještě schopni strávit. Osobně si myslím, až na jeden, dva opravdu ostré momenty, že to tady není zas tak žhavé, asiati umějí mnohem horší prasárny. Kamera vždycky milosrdně uhne, když se ostří sekáčku právě boří do lidského těla, nebo scénu zabírá z úhlu, který znemožňuje vidět zločincův akt zcela názorně. Tenhle „kamerový šizunk“ se děje i při divácky nepříjemném znásilnění jídelními hůlkami, a ke konci se už překračují divácké konvence úplně, kdy se vraždí bez ohledu na věk obětí. Ano, vraždí se tu i malé děti, z nichž jedno se před smrtí počůrá, sekáček tu řádí jako zběsilý, šplíchance krve stříkají do tváře psychotického Wonga, no, není to hezké pokoukání. Ale jak říkám, kamera to milosrdně šidí, takže dopad na nepřipraveného diváka není tak nepříjemný. Divácky nekomfortní je to, co tomu předchází. Když se Wong přibližuje se sekáčkem v ruce ke zbývajícím čtyřem malým holčičkám, klečícím na podlaze, je to silný moment. Holčičky v tušení smrti pláčou marně, Wong je nemilosrdný a nelítostný, podřeže je všechny, naporcuje a nepoužité zbytky vyhodí. Wong se tu opravdu stává skutečným iracionálním zlem, ale ne jako sérioví vrazi, kteří své činy dopředu promýšlí. Wong jedná zcela impulzivně, bez předem připraveného plánu, nedomýšlí důsledky, je jak vzteklá nelítostná bestie, která hryže kolem sebe, kdykoliv ucítí sebemenší ohrožení její existence.



V téhle souvislosti mi přijdou zcela absurdní výčitky některých diváků na internetu, že konání policistů je ve druhé polovině filmu zcela „amorální“, a někteří dokonce vyjadřují jisté pochopení a sympatie k vrahovi. „Amorální“ prý proto, že policisté se tu uchylují k vyšetřovacím metodám, které nemají daleko k mučení a lámání kostí, Wong vlastně není odsouzen, přesto dostává pořádnou nakládačku od policistů a spoluvězňů ve vazební cele. Mě tyhle výtky fakt přijdou směšné, zcela v kontextu současné doby, která „vymknutá z kloubů šílí“. Tady jsem přeci na úplně jiném hřišti, na hřišti fikce hongkongských filmů, kde je možno vše. Opravdu mi nebylo toho parchanta líto, když v cele pije moč (prý dle tradic čínské medicíny), aby si zahojil vnitřní rány po výslechu, a když v samém závěru páchá ze zoufalství sebevraždu, opravdu jsem pro něj slzy neronil. Někteří filmoví fandové jsou fakt „ujetí“.



Jak tenhle exploatační kousek celkově zhodnotit? Humor se tu zcela míjí účinkem a je opravdu místy k nevydržení, šokovaně se zhusta smějete tam, kde to asi tvůrci nezamýšleli – při kulinářské přípravě masových knedlíčků, ale když to vezmu ze svého čistě subjektivního pohledu, tak tenhle schizofrenní mix jakési debilní Policejní akademie a demonstrace násilí v tradici současné „francouzské hororové školy“ stojí za vidění. Je to výlet do kultury, která je nám Evropanům tak vzdálena (ten uhozený humor možná asiatům opravdu konvenuje, co já vím) a kdyby kvůli ničemu jinému, tak pro fantastický herecký výkon Anthony Wonga jsem to rád viděl. To je opravdu role, ze kterou by se měly udělovat nějaké filmové ceny, on je tím faktorem, kvůli kterému na to chvílemi fascinovaně zíráte a z hlavy vytěsňujete ty trapné policejní karikatury. Takže si film klidně pusťte a dejte si k tomu nějaké masové knedlíčky, třeba vám budou také chutnat, jako pánovi na poslední fotce :o)


Takže filmu zdar a zase někdy v budoucnu nashle.



10.04.2019Diskuse (1)Lima
fulci@seznam.cz

 

J.Rose
14.04.2019 11:19

Díky za super článek. Bohužel film legální cestou asi těžko seženu a ani na netu jsem ho nikde nenašel. Budu se muset poptat u zkušenějších. Každopádně díky.